Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku · 2/1953 Sb. · § 446 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 446 vyhlášky 2/1953 stanoví, že věřitel, který vymáhá svůj nárok, má právo na úhradu nákladů, které mu vznikly při účelném vymáhání, včetně nákladů na právní zastoupení, a rozhodnutí o těchto nákladech je vykonatelné okamžitě.
§ 446 Náhrada exekučních nákladů.
(1) Vymáhající věřitel má nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému vymáhání nároku. To se týká zejména též nákladů právního zastoupení.
(2) Rozhodnutí o nákladech exekučního řízení je v exekuci, o niž jde, vykonatelné bez zřetele na právní moc.
Paragraf 446 vyhlášky 2/1953 stanoví, že věřitel, který vymáhá svůj nárok, má právo na úhradu nákladů, které mu vznikly při účelném vymáhání, včetně nákladů na právní zastoupení, a rozhodnutí o těchto nákladech je vykonatelné okamžitě.
Co to znamená v praxi
Věřitel, který úspěšně vymáhá svůj nárok, nemusí nést náklady spojené s exekucí, ale může je požadovat po dlužníkovi.
Mezi tyto náklady patří i odměna za právní služby, pokud věřitel využil právníka.
Rozhodnutí soudu o tom, kdo a kolik má zaplatit na nákladech exekuce, je platné a vymahatelné ihned, bez ohledu na to, zda proti němu bylo podáno odvolání nebo jiný opravný prostředek.
Cílem je zajistit, aby věřitel nebyl poškozen tím, že musí vynaložit peníze na vymáhání svého oprávněného nároku.
Na co si dát pozor
Nárok na náhradu se týká pouze nákladů, které byly "potřebné k účelnému vymáhání nároku", což znamená, že ne všechny náklady, které věřitel vynaložil, musí být dlužníkem uhrazeny.
Ačkoli je rozhodnutí o nákladech vykonatelné bez ohledu na právní moc, v případě zrušení exekuce nebo jejího podstatného omezení může soud rozhodnutí o náhradě nákladů zrušit a uložit věřiteli povinnost vrátit již zaplacené částky (viz § 447).