Stručně: Paragraf 23 nařízení 209/1949 stanoví podmínky, za kterých může být vlastník zemědělského podniku určen k náhradní službě, a to na základě žádosti.
§ 23
Vlastník zemědělského podniku může být určen k náhradní službě
a) nepřesahuje-li výměra půdy, na které pracuje, 15 ha,
b) je-li provozování zemědělského podniku jeho výhradním nebo aspoň hlavním pramenem obživy pro něho, po případě též pro členy jeho rodiny a
c) nežije-li v jeho domácnosti žádná příbuzná osoba, která pravidelně pracuje v jeho podniku a je způsobilá po dobu jeho nepřítomnosti také podnik samostatně vést a vykonávat potřebné práce.
Paragraf 23 nařízení 209/1949 stanoví podmínky, za kterých může být vlastník zemědělského podniku určen k náhradní službě, a to na základě žádosti.
Co to znamená v praxi
Vlastník zemědělského podniku může být určen k náhradní službě, pokud jeho zemědělská půda nepřesahuje 15 hektarů.
Provozování zemědělského podniku musí být jeho hlavním nebo výhradním zdrojem obživy pro něj samotného a případně i pro členy jeho rodiny.
V jeho domácnosti nesmí žít žádná příbuzná osoba, která by pravidelně pracovala v podniku a byla schopna jej samostatně vést a vykonávat potřebné práce v době jeho nepřítomnosti.
Na co si dát pozor
Podmínky pro určení k náhradní službě musí být splněny kumulativně, tedy všechny najednou.
Rozhodující je výměra půdy, zdroj obživy a absence schopné příbuzné osoby v domácnosti.
Hlídat změny § 23 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.