Stručně: Paragraf 24 nařízení 209/1949 stanoví, že osoba může být určena k náhradní službě jako spoluživitel rodiny i tehdy, pokud výživa rodinného příslušníka na ní nezávisí zcela, ale byla by bez jejího přispění ohrožena, zejména pokud ostatní členové rodiny mohou přispívat k výživě jen částečně.
§ 24
Jako spoluživitel rodiny může být určena k náhradní službě osoba ve všech případech uvedených v § 22, i když výživa jejího rodinného příslušníka na ní sice zcela nezávisí, ale byla by bez jejího přispění ohrožena, zejména mohou-li ostatní příslušníci rodiny jen částečně přispívat k výživě rodiny.
Paragraf 24 nařízení 209/1949 stanoví, že osoba může být určena k náhradní službě jako spoluživitel rodiny i tehdy, pokud výživa rodinného příslušníka na ní nezávisí zcela, ale byla by bez jejího přispění ohrožena, zejména pokud ostatní členové rodiny mohou přispívat k výživě jen částečně.
Co to znamená v praxi
Osoba může být uznána jako spoluživitel rodiny pro účely náhradní služby, i když není jediným zdrojem obživy pro své rodinné příslušníky.
Důležité je, zda by bez přispění této osoby byla výživa rodiny ohrožena.
Tato situace nastává především tehdy, když ostatní členové rodiny nemohou plně zajistit výživu.
Na co si dát pozor
Podmínky pro určení k náhradní službě jako spoluživitel rodiny jsou širší než pro živitele rodiny podle § 22, kde se vyžaduje úplná závislost na žadateli.
Rozhodující je posouzení ohrožení výživy rodiny bez přispění dané osoby.
Hlídat změny § 24 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.