§ 7 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů – Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů · 213/2017 Sb. · § 7 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 213/2017 Sb. stanovuje, jakým způsobem se hodnotí genetické zdroje rostlin, aby se zajistila jejich jednoznačná identifikace a posoudily jejich hospodářské znaky.
§ 7 Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů
(1) Hodnocení genetických zdrojů rostlin se skládá z charakterizace, která slouží k jednoznačné identifikaci genetického zdroje rostlin, a z hodnocení hospodářských znaků.
(2) Hodnocení jednoletých, dvouletých a vytrvalých druhů genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ se provádí v polních testech a laboratorních testech.
(3) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných in situ je analogické k hodnocení ex situ, vychází však z možností hodnocení na přírodním stanovišti. Návazným pravidelným monitorováním genetických zdrojů rostlin je kontrolován stav populace a případné ohrožení genetického zdroje rostlin.
(4) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ nebo in situ provádí účastník Národního programu, který v rámci Národního programu odpovídá za příslušnou druhovou kolekci genetického zdroje rostlin. V případě, že by účastník Národního programu nemohl provést hodnocení genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ, může se souhlasem pověřené osoby zajistit jeho hodnocení jiným vhodným způsobem.
Paragraf 7 vyhlášky 213/2017 Sb. stanovuje, jakým způsobem se hodnotí genetické zdroje rostlin, aby se zajistila jejich jednoznačná identifikace a posoudily jejich hospodářské znaky.
Co to znamená v praxi
Hodnocení genetických zdrojů rostlin zahrnuje charakterizaci pro identifikaci a posouzení hospodářských znaků.
Jednoleté, dvouleté a vytrvalé rostliny uchovávané mimo přirozené prostředí (ex situ) se hodnotí v polních a laboratorních testech.
Rostliny uchovávané v přirozeném prostředí (in situ) se hodnotí podobně jako ex situ, ale s ohledem na možnosti na přírodním stanovišti.
Účastník Národního programu, který má na starosti danou druhovou kolekci, provádí hodnocení genetických zdrojů rostlin.
Příklad
Účastník Národního programu, který má na starosti sbírku starých odrůd jabloní (genetické zdroje rostlin konzervované ex situ), provede jejich hodnocení tak, že je vysadí na pole a v laboratoři zkoumá jejich odolnost vůči chorobám a kvalitu plodů.
Na co si dát pozor
Pokud účastník Národního programu nemůže provést hodnocení genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ, může s povolením pověřené osoby zajistit hodnocení jiným vhodným způsobem.
Pravidelné monitorování genetických zdrojů rostlin konzervovaných in situ kontroluje stav populace a možné ohrožení.