§ 7 vyhláška, kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů – Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů
Vyhláška, kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů · 458/2003 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 458/2003 stanovuje, že hodnocení genetických zdrojů rostlin zahrnuje jejich charakterizaci a posouzení hospodářských znaků, přičemž se provádí v polních a laboratorních testech, a to účastníkem Národního programu. Hodnocení genetických zdrojů rostlin má dvě části: jednoznačnou identifikaci (charakterizaci) a posouzení jejich užitečnosti (hodnocení hospodářských znaků). (§ 7 zákona č. 458/2003 Sb., vyhláška, kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 458/2003 Sb.
(1) Hodnocení genetických zdrojů rostlin se skládá z charakterizace, která slouží k jednoznačné identifikaci genetického zdroje rostlin, a z hodnocení hospodářských znaků.
(2) Hodnocení jednoletých, dvouletých a vytrvalých druhů genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ se provádí v polních testech a laboratorních testech.
(3) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných in situ je analogické k hodnocení ex situ, vychází však z možností hodnocení na přírodním stanovišti. Návazným pravidelným monitorováním genetických zdrojů rostlin je kontrolován stav populace a případné ohrožení genetického zdroje rostlin.
(4) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ nebo in situ provádí účastník Národního programu, který v rámci Národního programu odpovídá za příslušnou druhovou kolekci genetického zdroje rostlin. V případě, že by účastník Národního programu nemohl provést hodnocení genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ, může se souhlasem pověřené osoby zajistit jeho hodnocení jiným vhodným způsobem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Hodnocení genetických zdrojů rostlin má dvě části: jednoznačnou identifikaci (charakterizaci) a posouzení jejich užitečnosti (hodnocení hospodářských znaků).
- Genetické zdroje rostlin, které jsou uchovávány mimo své přirozené prostředí (ex situ), se hodnotí v polních a laboratorních testech.
- Genetické zdroje rostlin v přirozeném prostředí (in situ) se hodnotí podobně jako ty ex situ, ale s ohledem na možnosti hodnocení přímo v přírodě.
- Za hodnocení odpovídá účastník Národního programu, který má na starosti konkrétní druhovou kolekci.
Na co si dát pozor
- Pokud účastník Národního programu nemůže hodnotit genetický zdroj rostlin konzervovaný in situ, může s povolením pověřené osoby zajistit hodnocení jiným vhodným způsobem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 7 Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458)§ 2f Shromažďování, hodnocení a inventarizace gene (Zákon o uvádění do oběhu reprodukčního m)§ 1 Předmět úpravy (Vyhláška o ochraně a reprodukci genofond)§ 9 Rozsah a způsob vedení dokumentace účastníkem (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458)§ 14f Ochrana a udržitelné využívání genetického zd (Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci)