§ 3 Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce – Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká
Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce · 217/1994 Sb. · § 3 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Nárok na jednorázovou peněžní částku mají postižení občané, kterým nebylo odškodnění poskytnuto jiným státem, a také vdovy, vdovci a sirotci po postižených občanech za specifických podmínek. V případě úmrtí oprávněné osoby přechází včas uplatněný nárok na její dědice.
§ 3
(1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká:
a) postiženým občanům, kterým nebylo poskytnuto odškodnění za jejich postižení jiným státem,
b) vdovám a vdovcům po postižených občanech, jejichž manželství s postiženým občanem existovalo v době jeho postižení,
c) vdovám a vdovcům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním,
d) stejným dílem sirotkům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke dni jejich úmrtí nedosáhli věku 18 let.
(2) Včas uplatněný nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí osoby uvedené v odstavci 1 na její dědice.
Nárok na jednorázovou peněžní částku mají postižení občané, kterým nebylo odškodnění poskytnuto jiným státem, a také vdovy, vdovci a sirotci po postižených občanech za specifických podmínek. V případě úmrtí oprávněné osoby přechází včas uplatněný nárok na její dědice.
Co to znamená v praxi
Postižení občané mají nárok na peněžní částku, pokud jim odškodnění za jejich postižení neposkytl jiný stát.
Vdovy a vdovci po postižených občanech mají nárok, pokud jejich manželství existovalo v době postižení.
Vdovy a vdovci po postižených občanech popravených, zemřelých ve vězení/táborech nebo násilně usmrcených mají nárok.
Sirotci po postižených občanech popravených, zemřelých ve vězení/táborech nebo násilně usmrcených mají nárok, pokud ke dni úmrtí rodiče nedosáhli věku 18 let. Nárok se dělí stejným dílem mezi sirotky.
Pokud oprávněná osoba zemře a nárok byl včas uplatněn, ale nebylo o něm rozhodnuto nebo částka nebyla vyplacena, nárok přechází na její dědice.
Příklad
Paní Nováková byla vdovou po politickém vězni, který zemřel v koncentračním táboře. Jejich manželství trvalo i v době jeho postižení. Paní Nováková má nárok na jednorázovou peněžní částku.
Na co si dát pozor
Nárok na dědice přechází pouze v případě, že byl včas uplatněn původní oprávněnou osobou a nebylo o něm rozhodnuto nebo částka nebyla vyplacena.