Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1

§ 1 vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků · 226/2008 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo

Stručně: Tento paragraf stanovuje společná ustanovení vyhlášky o správné klinické praxi, která zapracovává předpisy Evropských společenství a definuje klíčové pojmy související s klinickým hodnocením léčivých přípravků. Vyhláška určuje pravidla, jakým způsobem se má provádět klinické hodnocení léčivých přípravků, aby bylo v souladu s evropskými normami. (§ 1 zákona č. 226/2008 Sb., vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: zadavatel
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 226/2008 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje pravidla správné klinické praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčivých přípravků (dále jen „klinické hodnocení“).

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) zahájením klinického hodnocení humánního léčivého přípravku okamžik, kdy první subjekt hodnocení podle § 51 odst. 2 písm. g) zákona o léčivech nebo jeho zákonný zástupce podepíše informovaný souhlas s účastí v daném klinickém hodnocení v České republice; v akutních situacích podle § 52 odst. 9 zákona o léčivech se zahájením provádění klinického hodnocení rozumí okamžik, kdy zkoušející rozhodne v souladu s protokolem zařadit první subjekt hodnocení do daného klinického hodnocení a učiní o tom písemný záznam v dokumentaci,

c) ukončením klinického hodnocení okamžik, kdy ve vztahu k subjektům hodnocení je proveden v České republice poslední úkon stanovený protokolem klinického hodnocení; za takový úkon se však nepovažuje následné sledování subjektu hodnocení; pokud protokol klinického hodnocení stanoví ukončení klinického hodnocení odlišně, považuje se za ukončení klinického hodnocení okamžik stanovený protokolem,

e) záznamy subjektů hodnocení dokumenty v listinné, obrazové nebo elektronické podobě určené k zaznamenávání všech informací, které jsou podle protokolu klinického hodnocení předávány zadavateli o každém subjektu hodnocení,

f) smluvní výzkumnou organizací fyzická nebo právnická osoba ve smluvním vztahu k zadavateli, která zajišťuje plnění jedné nebo více činností nebo funkcí zadavatele vztahujících se ke klinickému hodnocení,

g) zabezpečováním jakosti všechny plánované a systematické postupy, které mají zajistit, že klinické hodnocení je prováděno a údaje z klinického hodnocení jsou získávány, zaznamenávány a hlášeny v souladu se správnou klinickou praxí a souvisejícími právními předpisy,

h) řízením jakosti postupy a činnosti zajišťující v rámci systému zabezpečování jakosti splnění požadavků na jakost všech činností vztahujících se ke klinickému hodnocení,

i) standardními pracovními postupy podrobné písemné metody provádění jednotlivých úkonů v rámci klinického hodnocení, jejichž cílem je dosáhnout jednotného provádění těchto úkonů,

j) identifikačním kódem subjektu hodnocení jednoznačný identifikátor přidělený zkoušejícím každému subjektu hodnocení s cílem zabránit prozrazení totožnosti subjektu hodnocení,

k) zaslepením se při klinickém hodnocení rozumí postup, při kterém subjekt hodnocení, popřípadě i zkoušející nebo další osoby podílející se na klinickém hodnocení nemají přístup k informaci o přiřazení hodnoceného léčivého přípravku jednotlivým subjektům hodnocení,

l) významnou změnou protokolu klinického hodnocení taková změna, u níž je pravděpodobné, že ovlivní bezpečnost subjektů hodnocení nebo změní vědeckou hypotézu daného klinického hodnocení.

(3) Při provádění klinického hodnocení radiofarmak není ustanoveními této vyhlášky dotčen atomový zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení2).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Vyhláška určuje pravidla, jakým způsobem se má provádět klinické hodnocení léčivých přípravků, aby bylo v souladu s evropskými normami.
  • Definuje, co se považuje za „zahájení klinického hodnocení“ – tedy okamžik, kdy první pacient podepíše informovaný souhlas, nebo v akutních případech, kdy zkoušející rozhodne o zařazení pacienta.
  • Upřesňuje, co znamená „ukončení klinického hodnocení“, což je provedení posledního úkonu u pacientů v ČR, pokud protokol nestanoví jinak.
  • Zavádí pojmy jako „zabezpečování jakosti“ a „řízení jakosti“, které zajišťují, že klinické hodnocení probíhá podle stanovených pravidel a s vysokou kvalitou.

Na co si dát pozor

  • Definice zahájení klinického hodnocení se liší pro běžné situace (podpis souhlasu) a akutní situace (rozhodnutí zkoušejícího s písemným záznamem).
  • Následné sledování subjektu hodnocení po posledním úkonu se nepovažuje za součást klinického hodnocení pro účely jeho ukončení, pokud protokol nestanoví jinak.
  • Smluvní výzkumná organizace přebírá část odpovědnosti zadavatele, což může mít dopad na rozdělení úkolů a povinností.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 111 Společná ustanovení (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 35 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 108 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU S (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 15 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)§ 38 Společná ustanovení (Vyhláška ministerstva všeobecného strojí)