§ 1 Vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčivých přípravků · 226/2008 Sb. · § 1 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Tento paragraf stanovuje společná ustanovení vyhlášky o správné klinické praxi, která zapracovává předpisy Evropských společenství a definuje klíčové pojmy související s klinickým hodnocením léčivých přípravků.
§ 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje pravidla správné klinické praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčivých přípravků (dále jen „klinické hodnocení“).
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zahájením klinického hodnocení humánního léčivého přípravku okamžik, kdy první subjekt hodnocení podle § 51 odst. 2 písm. g) zákona o léčivech nebo jeho zákonný zástupce podepíše informovaný souhlas s účastí v daném klinickém hodnocení v České republice; v akutních situacích podle § 52 odst. 9 zákona o léčivech se zahájením provádění klinického hodnocení rozumí okamžik, kdy zkoušející rozhodne v souladu s protokolem zařadit první subjekt hodnocení do daného klinického hodnocení a učiní o tom písemný záznam v dokumentaci,
c) ukončením klinického hodnocení okamžik, kdy ve vztahu k subjektům hodnocení je proveden v České republice poslední úkon stanovený protokolem klinického hodnocení; za takový úkon se však nepovažuje následné sledování subjektu hodnocení; pokud protokol klinického hodnocení stanoví ukončení klinického hodnocení odlišně, považuje se za ukončení klinického hodnocení okamžik stanovený protokolem,
e) záznamy subjektů hodnocení dokumenty v listinné, obrazové nebo elektronické podobě určené k zaznamenávání všech informací, které jsou podle protokolu klinického hodnocení předávány zadavateli o každém subjektu hodnocení,
f) smluvní výzkumnou organizací fyzická nebo právnická osoba ve smluvním vztahu k zadavateli, která zajišťuje plnění jedné nebo více činností nebo funkcí zadavatele vztahujících se ke klinickému hodnocení,
g) zabezpečováním jakosti všechny plánované a systematické postupy, které mají zajistit, že klinické hodnocení je prováděno a údaje z klinického hodnocení jsou získávány, zaznamenávány a hlášeny v souladu se správnou klinickou praxí a souvisejícími právními předpisy,
h) řízením jakosti postupy a činnosti zajišťující v rámci systému zabezpečování jakosti splnění požadavků na jakost všech činností vztahujících se ke klinickému hodnocení,
i) standardními pracovními postupy podrobné písemné metody provádění jednotlivých úkonů v rámci klinického hodnocení, jejichž cílem je dosáhnout jednotného provádění těchto úkonů,
j) identifikačním kódem subjektu hodnocení jednoznačný identifikátor přidělený zkoušejícím každému subjektu hodnocení s cílem zabránit prozrazení totožnosti subjektu hodnocení,
k) zaslepením se při klinickém hodnocení rozumí postup, při kterém subjekt hodnocení, popřípadě i zkoušející nebo další osoby podílející se na klinickém hodnocení nemají přístup k informaci o přiřazení hodnoceného léčivého přípravku jednotlivým subjektům hodnocení,
l) významnou změnou protokolu klinického hodnocení taková změna, u níž je pravděpodobné, že ovlivní bezpečnost subjektů hodnocení nebo změní vědeckou hypotézu daného klinického hodnocení.
(3) Při provádění klinického hodnocení radiofarmak není ustanoveními této vyhlášky dotčen atomový zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení2).
Tento paragraf stanovuje společná ustanovení vyhlášky o správné klinické praxi, která zapracovává předpisy Evropských společenství a definuje klíčové pojmy související s klinickým hodnocením léčivých přípravků.
Co to znamená v praxi
Vyhláška určuje pravidla, jakým způsobem se má provádět klinické hodnocení léčivých přípravků, aby bylo v souladu s evropskými normami.
Definuje, co se považuje za „zahájení klinického hodnocení“ – tedy okamžik, kdy první pacient podepíše informovaný souhlas, nebo v akutních případech, kdy zkoušející rozhodne o zařazení pacienta.
Upřesňuje, co znamená „ukončení klinického hodnocení“, což je provedení posledního úkonu u pacientů v ČR, pokud protokol nestanoví jinak.
Zavádí pojmy jako „zabezpečování jakosti“ a „řízení jakosti“, které zajišťují, že klinické hodnocení probíhá podle stanovených pravidel a s vysokou kvalitou.
Na co si dát pozor
Definice zahájení klinického hodnocení se liší pro běžné situace (podpis souhlasu) a akutní situace (rozhodnutí zkoušejícího s písemným záznamem).
Následné sledování subjektu hodnocení po posledním úkonu se nepovažuje za součást klinického hodnocení pro účely jeho ukončení, pokud protokol nestanoví jinak.
Smluvní výzkumná organizace přebírá část odpovědnosti zadavatele, což může mít dopad na rozdělení úkolů a povinností.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.