§ 4 Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře – Určení výchozí hranice
Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře · 226/2015 Sb. · § 4 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 226/2015 stanovuje, jak se určí takzvaná „výchozí hranice“ zóny havarijního plánování, což je minimální oblast, kde se v případě havárie uplatní ochranná opatření.
§ 4 Určení výchozí hranice
(1) Výchozí hranice se určí
a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
d) zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f).
(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
Paragraf 4 vyhlášky 226/2015 stanovuje, jak se určí takzvaná „výchozí hranice“ zóny havarijního plánování, což je minimální oblast, kde se v případě havárie uplatní ochranná opatření.
Co to znamená v praxi
Výchozí hranice se nejčastěji určí jako kružnice kolem objektu, jejíž poloměr je dán parametrem L (podle přílohy č. 1).
Pokud jde o potrubí, výchozí hranice je plocha vymezená vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí.
Pokud zařízení obsahuje více nebezpečných látek, použije se pro určení výchozí hranice nejvyšší hodnota parametru L.
Pokud je výchozí hranice menší nebo stejná jako plocha, pro kterou má provozovatel vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se vůbec nestanovuje.
Příklad
Továrna na chemikálie má sklad s nebezpečnými látkami. Podle přílohy č. 1 se pro tento sklad vypočítá parametr L. Výchozí hranice se pak určí jako kružnice s poloměrem L kolem skladu.
Na co si dát pozor
Pokud nelze výchozí hranici určit podle běžných metod (písmena a) až f)), použijí se výstupy analýzy a hodnocení rizik podle přílohy č. 1 oddílu 3.
Pokud je v jednom prostoru více zařízení, výchozí hranice se určí jako sjednocení ploch vymezených pro každé zařízení zvlášť.