§ 6 Vyhláška Ministerstva životního prostředí o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území – Způsob a rozsah stanovování záplavového území
Vyhláška Ministerstva životního prostředí o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území · 236/2002 Sb. · § 6 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 6 vyhlášky 236/2002 stanovuje, jak se zpracovává a co musí obsahovat návrh záplavového území, který předkládá správce vodního toku vodoprávnímu úřadu.
§ 6 Způsob a rozsah stanovování záplavového území
(1) Návrh záplavového území se zpracovává a uchovává v digitální, popřípadě též v tištěné formě a s náležitostmi zajišťujícími jeho využitelnost pro další potřeby veřejné správy.6)
(2) Základní mapa České republiky 1 : 10 000 a základní báze geografických dat České republiky určují pro návrh záplavového území polohopisné určení vodního toku, identifikátory jeho úseků a vrstevnicemi výškové poměry inundačního území. Z tohoto podkladu se také odvozuje kilometráž vodního toku a k ní vztažené polohy profilů.
(3) Nadmořské výšky hladin vodního toku při nejvyšším průtoku povodně, pro jejíž standardní hydrologické charakteristiky se návrh záplavového území zpracovává, se v jednotlivých profilech stanoví hydraulickým výpočtem nerovnoměrného proudění a výškově se identifikují na vrstevnicích Základní mapy České republiky 1 : 10 000, případně základní báze geografických dat České republiky. Tak tvoří základ polohopisného určení záplavové čáry.
(4) Návrh záplavového území musí zohledňovat i vliv vodního toku vyššího řádu, do něhož vodní tok, pro který se návrh záplavového území zpracovává, vtéká.
(5) Návrh záplavového území předkládá správce vodního toku s těmito náležitostmi:
a) standardními hydrologickými údaji [§ 5 písm. a)] použitými k vypracování návrhu záplavového území,
b) zobrazením výpočtem zjištěné záplavové čáry (§ 4 odst. 2 a 3) a příčných profilů nad vrstvami „vodní tok“ a „vrstevnice“ Základní mapy České republiky 1 : 10 000 nebo základní báze geografických dat České republiky, a to v digitální formě,
c) zobrazením výpočtem zjištěného navrhovaného záplavového území, případně vymezením aktivní zóny záplavového území do mapového podkladu podle § 5 písm. c), který může být upraven do souvislého pásu o šířce přesahující toto záplavové území při periodicitě povodně 100 let,
d) popisem způsobu zpracování návrhu záplavového území a případně aktivní zóny záplavového území podle písmene b); popis může obsahovat odkaz na standardní matematické modely použité při výpočtu,
e) přehlednou tabulkou údajů o vypočtených nadmořských výškách hladin povodně, pro kterou byl návrh zpracován, a to pro periodicitu povodně 5, 20 a 100 let v jednotlivých profilech,
f) zobrazením záplavového území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně v existující příslušné dokumentaci.
(6) Návrh záplavového území předkládá správce vodního toku vodoprávnímu úřadu ve dvou vyhotoveních. Návrh podle odstavce 5 písm. c) předkládá správce vodního toku v počtu vyhotovení, který dohodne s vodoprávním úřadem, nejméně však v takovém počtu, aby mohl být po stanovení záplavového území předán všem subjektům uvedeným v § 66 odst. 4 vodního zákona.
Paragraf 6 vyhlášky 236/2002 stanovuje, jak se zpracovává a co musí obsahovat návrh záplavového území, který předkládá správce vodního toku vodoprávnímu úřadu.
Co to znamená v praxi
Návrh záplavového území se musí zpracovat v digitální formě a případně i v tištěné.
Musí být použit podklad Základní mapa České republiky 1 : 10 000 nebo základní báze geografických dat České republiky.
Návrh musí zohlednit vliv větších vodních toků, do kterých se daný vodní tok vlévá.
Správce vodního toku předkládá vodoprávnímu úřadu dvě vyhotovení návrhu.
Na co si dát pozor
Návrh musí obsahovat hydrologické údaje, zobrazení záplavové čáry a profilů, popis zpracování, tabulku nadmořských výšek hladin pro povodně s periodicitou 5, 20 a 100 let a zobrazení nejvyšší zaznamenané povodně.