Zákon o notářských poplatcích · 24/1964 Sb. · § 5 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 5 zákona č. 24/1964 Sb. určuje, kdo je povinen platit notářský poplatek za provedené notářské úkony, přičemž stanoví obecné pravidlo a několik výjimek pro specifické případy.
§ 5 Poplatník
(1) Poplatek je povinen platit ten, kdo žádá o provedení notářského úkonu, a jde-li o notářský úkon prováděný státním notářstvím bez návrhu (žádosti), ten, v jehož zájmu byl notářský úkon proveden.
(2) Poplatek je však vždy povinen platit:
a) nabyvatel nemovitosti za registraci úkonů o převodu nemovitosti,
b) nabyvatel práva osobního užívání pozemku za registraci smlouvy o zřízení takového práva,
c) vlastník nemovitosti za registraci smlouvy o omezení převodu nemovitosti.
(3) Je-li poplatníků několik, jsou povinni platit poplatek společně a nerozdílně.
Díl druhý
Paragraf 5 zákona č. 24/1964 Sb. určuje, kdo je povinen platit notářský poplatek za provedené notářské úkony, přičemž stanoví obecné pravidlo a několik výjimek pro specifické případy.
Co to znamená v praxi
Obecné pravidlo: Notářský poplatek platí ten, kdo si notářský úkon objednal (požádal o něj). Pokud notářský úkon probíhá bez žádosti (např. z úřední povinnosti), platí ho ten, v jehož zájmu byl úkon proveden.
Specifické případy: U převodů nemovitostí, zřizování práva osobního užívání pozemku a omezení převodu nemovitosti je poplatníkem vždy nabyvatel nemovitosti, nabyvatel práva osobního užívání pozemku nebo vlastník nemovitosti, bez ohledu na to, kdo o úkon požádal.
Více poplatníků: Pokud je poplatníků více (například více nabyvatelů nemovitosti), jsou povinni zaplatit poplatek společně a nerozdílně. To znamená, že notářství může požadovat celou částku poplatku od kteréhokoli z nich.
Na co si dát pozor
Při více poplatnících může být celá částka poplatku vymáhána od jednoho z nich, i když se na úkonu podílelo více osob.