§ 85 Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) – Vytyčování hranic pozemků
Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) · 26/2007 Sb. · § 85 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 85 vyhlášky 26/2007 Sb. stanovuje, jakým způsobem se provádí vytyčování hranic pozemků v terénu a jaké podklady se k tomu používají.
§ 85 Vytyčování hranic pozemků
(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení (§ 6 odst. 1) dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.
(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.
(3) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena. Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků (například příkopem nebo hrází).
(4) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí způsobem podle § 88, pokud již nejsou trvale označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením s přesností odpovídající kódu kvality 3. Vytyčené lomové body hranice se ve stanovených prostorech zaměří v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.
(5) Namísto vytyčení hranice je možno provést zaměření takové dosavadní hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh byl v terénu vlastníky upřesněn, která pohledově odpovídá zobrazení v katastrální mapě, přičemž poloha lomových bodů může být upřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze upřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Upřesněním hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu daný délkou podle § 16 odst. 10, který nebyl v analogové mapě vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.
(6) Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely123) katastrální úřad do katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka doloženého souhlasným prohlášením, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Neoddělitelnou součástí souhlasného prohlášení je geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice. Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže v souhlasném prohlášení ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali, nebo podpisy na výše uvedené listině jsou ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6. V případě, kdy se zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesnění výměry parcely dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno pouze některým z těchto vlastníků. Jedná-li se o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.
(7) V souhlasném prohlášení podle odstavce 6 musí být
a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo
2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby,
b) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona86),
c) popis průběhu vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku čísly bodů podle výsledku zeměměřické činnosti,
d) uvedeno, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru a nadále jimi respektovány.
(8) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka podle odstavce 6, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru.
(9) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcných břemen k částem změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen podle bodu 16.3 přílohy vzdáleností od hranice parcely.
Paragraf 85 vyhlášky 26/2007 Sb. stanovuje, jakým způsobem se provádí vytyčování hranic pozemků v terénu a jaké podklady se k tomu používají.
Co to znamená v praxi
Použití podkladů: Pro vytyčení hranice se primárně vychází z geometrického a polohového určení pozemku evidovaného v katastru. Pokud je toto určení dáno jen zobrazením v katastrální mapě, využije se i původní výsledek zeměměřické činnosti. Lze použít i jiné výsledky, pokud nejsou v rozporu s platným určením.
Získání podkladů: Katastrální úřad poskytne potřebné podklady pro vytyčení hranice bezplatně oprávněné osobě (geodetovi) v elektronické nebo reprografické formě.
Postup vytyčení: Přednostně se využívá geometrický základ měření, z něhož byla hranice původně určena. Před samotným vytyčením se posuzuje přesnost podkladů a možnost využití stávajících trvalých označení (např. mezníků) nebo přirozených rozhraničení (např. příkopů).
Označení a kontrola: Vytyčené body hranice se v terénu označí a správnost vytyčení se ověří kontrolním měřením. Pokud nebyly souřadnice bodů již dříve určeny v systému S-JTSK, zaměří se v něm.
Na co si dát pozor
Přesnost podkladů: Je důležité posoudit využitelnost a přesnost dostupných podkladů před samotným vytyčením, aby bylo zajištěno co nejpřesnější určení hranice.
Možnost upřesnění hranice: Místo vytyčení lze provést zaměření již existující, trvale označené hranice, jejíž průběh byl v terénu upřesněn vlastníky a odpovídá zobrazení v katastrální mapě, s možností drobného upřesnění polohy lomových bodů.
Zpřesnění údajů v katastru: Zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a s ním související zpřesněná výměra parcely se do katastru zapíší na základě ohlášení vlastníka.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.