§ 82 Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) – Podklady pro vytyčování hranic pozemku
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) · 126/1993 Sb. · § 82 · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 82 vyhlášky 126/1993 Sb. stanovuje, jaké dokumenty slouží jako podklady pro vytyčování hranic pozemku a kde je lze získat.
§ 82 Podklady pro vytyčování hranic pozemku
(1) Podkladem pro vytyčení hranic pozemku je:
a) plán a jeho měřická dokumentace, který je součástí listiny o právních vztazích k nemovitostem zapsaných v platném katastrálním operátu,
b) geometrické a polohové určení pozemku v obnoveném katastrálním operátu podle § 55 až 64,
c) měřická dokumentace katastrálního operátu obnoveného podle dřívějších předpisů,90)
d) katastrální mapa, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 70 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiné mapové podklady, zejména mapy pozemkového katastru, se využijí, pokud katastrální mapa má nižší grafickou přesnost, nebo předmětný zákres hranice v ní není zobrazen.
(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 71.
Paragraf 82 vyhlášky 126/1993 Sb. stanovuje, jaké dokumenty slouží jako podklady pro vytyčování hranic pozemku a kde je lze získat.
Co to znamená v praxi
Pro vytyčení hranic pozemku se používají konkrétní dokumenty, jako jsou plány s měřickou dokumentací, geometrické a polohové určení z obnoveného katastrálního operátu, nebo katastrální mapa.
Tyto podklady mají technický charakter a slouží k přesnému určení polohy hranic v terénu.
Vytyčovatel, tedy osoba oprávněná k vytyčování hranic, si tyto podklady musí vyžádat u katastrálního úřadu.
Při výběru podkladů se dává přednost těm, které jsou součástí listin o právních vztazích k nemovitostem v platném katastrálním operátu, před méně přesnými mapovými podklady.
Na co si dát pozor
Při vytyčování hranic je nutné zajistit, aby byly použity správné a aktuální podklady získané od katastrálního úřadu.
Pokud je katastrální mapa méně přesná nebo nezobrazuje předmětnou hranici, je třeba využít jiné mapové podklady, například mapy pozemkového katastru.