Stručně: Paragraf 3 vyhlášky 264/2020 definuje, jaké ukazatele se používají pro hodnocení energetické náročnosti budovy a jak se tyto ukazatele stanovují výpočtem.
§ 3 Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení
(1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou
a) primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
b) celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
c) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
d) průměrný součinitel prostupu tepla,
e) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,
f) účinnost technických systémů.
(2) Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se stanovují výpočtem na základě projektové dokumentace a v souladu s metodikou hodnocení energetické náročnosti budovy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. V případě dokončených budov musí být vstupní údaje pro výpočet v souladu se současným stavebně technickým stavem budovy.
(3) Pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy se použijí hodnoty parametrů budovy, stavebních prvků a konstrukcí a technických systémů budovy uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a parametry typického užívání budovy, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(4) Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede postupem podle § 4.
(5) Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se provede postupem podle § 5.
(6) Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla a součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici se provede podle české technické normy pro výpočtové metody tepelné ochrany budov2).
(7) Výpočet účinnosti technických systémů vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede podle příslušných českých technických norem.
(8) Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areálu, ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Paragraf 3 vyhlášky 264/2020 definuje, jaké ukazatele se používají pro hodnocení energetické náročnosti budovy a jak se tyto ukazatele stanovují výpočtem.
Co to znamená v praxi
Energetická náročnost budovy se posuzuje podle šesti hlavních ukazatelů, například kolik energie budova spotřebuje nebo jak dobře izoluje.
Pro výpočet těchto ukazatelů se používá projektová dokumentace budovy a metodika z přílohy č. 5 této vyhlášky.
Už dokončených budov musí vstupní údaje pro výpočet odpovídat jejich skutečnému stavu.
Při výpočtu se porovnává hodnocená budova s tzv. referenční budovou, která má parametry uvedené v příloze č. 1.
Na co si dát pozor
Pokud budova vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu (např. solární panely), může se tato elektřina zohlednit ve výpočtu energetické náročnosti.