Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 55b

§ 55b zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo

Stručně: Paragraf 55b zákona 265/2001 upravuje specifika pořizování protokolů v soudním řízení, zejména s ohledem na využití zvukových záznamů a roli zapisovatele, přičemž umožňuje za určitých podmínek i zjednodušenou formu protokolace. Pokud je u soudu přítomen zapisovatel, protokol mu diktuje předseda senátu. (§ 55b zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
  • Týká se: soud, obviněný, státní zástupce
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nestanoví-li předseda senátu lhůtu delší, je třeba zvukový záznam uchovat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí.“
  • Lhůta nebo doba (odst. 5): „výmaz nelze provést dříve než po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí.“.“
  • Odkazuje na: § 62
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Byl-li k úkonu v řízení před soudem přibrán zapisovatel, diktuje mu protokol předseda senátu. Je-li o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel je přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se v průběhu úkonu nediktuje, ale samostatně jej podle záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.

(2) Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována; předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu.

(3) Byl-li ve zjednodušeném řízení pořizován zvukový záznam, protokol o hlavním líčení není třeba písemně vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají práva opravného prostředku proti rozhodnutí a na vyhotovení protokolu o hlavním líčení netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení, ve kterém uvede jen místo a dobu trvání hlavního líčení, přítomné osoby, seznam provedených důkazů a výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito. Nestanoví-li předseda senátu lhůtu delší, je třeba zvukový záznam uchovat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí.

(4) V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.

(5) Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 3, jeho podstatný obsah se v průběhu úkonu nebo bezprostředně po něm zaznamená do protokolu. Prostředek použitý k zaznamenání průběhu úkonu je třeba označit, připojit ke spisům a zajistit jeho neporušitelnost. Není-li jeho připojení ke spisům možné, poznamená se v protokolu sepsaném o úkonu místo jeho uložení. Pokyn k výmazu záznamu dává předseda senátu nejdříve poté, co vyšší soudní úředník potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem; výmaz nelze provést dříve než po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí.“.

53. V § 59 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.

(3) Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

54. V § 60 odst. 4 písm. a) se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“.

55. V § 61 odst. 1 větě první se za slova „povolí mu“ vkládá čárka a slova „nestanoví-li zákon jinak,“.

56. § 62 až 64 včetně nadpisů znějí:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud je u soudu přítomen zapisovatel, protokol mu diktuje předseda senátu. Jestliže se pořizuje zvukový záznam a zapisovatelem je vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se nediktuje, ale sepisuje se dodatečně podle záznamu.
  • Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání zapisují jen v rozsahu odchylek nebo doplňků k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný však mohou žádat doslovné zaprotokolování výpovědi nebo její části, pokud se nejedná jen o opakování již zaznamenaného.
  • V případě zjednodušeného řízení, kde byl pořízen zvukový záznam, není nutné písemně vyhotovovat protokol o hlavním líčení, pokud se obviněný a státní zástupce vzdají práva na opravný prostředek a netrvají na vyhotovení protokolu, nebo pokud nikdo nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takových případech se vyhotoví pouze stručný záznam.
  • Za správnost a úplnost protokolace v řízení před soudem odpovídá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.

Na co si dát pozor

  • Pokud je pořizován zvukový záznam, ale není splněna podmínka pro zjednodušenou protokolaci (odstavec 3), musí být jeho podstatný obsah zaznamenán do protokolu.
  • Zvukový záznam je třeba uchovat po dobu minimálně jednoho roku od právní moci rozhodnutí a jeho výmaz je možný až poté, co vyšší soudní úředník potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 55b Některé zvláštnosti protokolace v řízení před (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)