§ 55b trestní řád – Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 55b Trestního řádu upravuje specifika protokolace v řízení před soudem, zejména povinnost pořizovat zvukový záznam z hlavního líčení a způsob, jakým se protokol vyhotovuje a co obsahuje. Zvukový záznam hlavního líčení: Soud je povinen pořizovat zvukový záznam z hlavního líčení, pokud předseda senátu z důležitých důvodů nerozhodne jinak. (§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
- Týká se: soud, obviněný, státní zástupce
- Odkazuje na: § 55a
- Judikatura: na § 55b odkazuje 101 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) O průběhu hlavního líčení je, nerozhodne-li z důležitých důvodů předseda senátu jinak, pořizován zvukový záznam; ustanovení § 55a odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.
(2) Je-li jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se nediktuje, ale samostatně jej podle zvukového záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(3) Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím nebo vysvětlením. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována; předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu.
(4) Protokol o hlavním líčení nebo veřejném zasedání není třeba písemně vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají opravného prostředku proti rozhodnutí a na písemném vyhotovení protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník stručný záznam o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, ve kterém uvede místo a dobu trvání hlavního líčení nebo veřejného zasedání, přítomné osoby, výrok rozhodnutí s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, a vyjádření oprávněných osob o využití opravných prostředků.
(5) Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 4, zaznamená se jeho podstatný obsah již v průběhu úkonu nebo bezprostředně po jeho ukončení do protokolu.
(6) V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.
(7) Zvukový záznam se uchovává na nosiči informací spolu se spisem, a není-li jeho připojení ke spisu možné, poznamená se do protokolu nebo stručného záznamu místo jeho uložení. Výmaz zvukového záznamu nelze provést před skartací spisu.
(8) Provádí-li se úkon mimo budovu soudu a zvukový záznam nelze pořídit, přibere se k úkonu zapisovatel a předseda senátu mu protokol diktuje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zvukový záznam hlavního líčení: Soud je povinen pořizovat zvukový záznam z hlavního líčení, pokud předseda senátu z důležitých důvodů nerozhodne jinak. To zajišťuje přesnější a úplnější zachycení průběhu jednání.
- Zjednodušená protokolace: Pokud je jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se nediktuje, ale je jím samostatně vyhotoven na základě zvukového záznamu.
- Zkrácené zápisy výpovědí: Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu zapisují pouze tehdy, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný však mohou požádat o doslovné zaprotokolování výpovědi nebo její části, pokud nejde jen o opakování již zaznamenaného.
- Možnost nevyhotovení písemného protokolu: Písemný protokol o hlavním líčení nebo veřejném zasedání nemusí být vyhotoven, pokud se obviněný a státní zástupce vzdají opravného prostředku a netrvají na písemném vyhotovení, nebo pokud žádná oprávněná osoba nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě se vyhotoví stručný záznam.
Na co si dát pozor
- Žádost o doslovné zaprotokolování: Státní zástupce nebo obviněný mají právo žádat o doslovné zaprotokolování výpovědi nebo její části, což může být důležité pro budoucí opravné prostředky.
- Uchovávání zvukového záznamu: Zvukový záznam se uchovává spolu se spisem a nesmí být vymazán před skartací spisu, což zajišťuje jeho dostupnost pro případné přezkoumání.
- Odpovědnost za protokolaci: Za správnost a úplnost protokolace odpovídá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 55b
Jak soudy aplikují § 55b
Ačkoli si byl vědomý navrhovaného ochranného léčení psychiatrického a důvodů nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. b) tr. ř. nepostupoval podle § 38 odst. 1 tr. ř. (viz stručný záznam o průběhu hlavního líčení ze dne 24. 5. 2022 vyhotovený v intencích § 55b odst. 4 tr. ř. na č. l. 157 tr. spisu).
Navíc Nejvyšší soud zjistil, že obhajoba rezignovala na možnost požádat o doslovné zaprotokolování výpovědí svědků podle § 57 odst. 3 tr. ř. a ani nevznesla námitky proti protokolaci v řízení před soudem podle § 55b odst. 3 tr. ř., jakkoli trestní řád právě takový postup předpokládá pro odstranění vad protokolace.
Z ustanovení § 55 a § 55b tr. ř. vyplývá, že průběh hlavního líčení i veřejného zasedání je zachycen ve formě audiozáznamu, který je uložen na CD nosiči a založen do příslušného spisového materiálu.