§ 6 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky a)…
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 6 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 265/2001 Sb. stanoví, že zájmová sdružení občanů mohou nabídnout záruku za chování obviněného nebo za převýchovu či nápravu odsouzeného, a v souvislosti s tím mají povinnost na tyto osoby působit.
§ 6
(1) Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky
a) za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,
b) za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo
c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech může zájmové sdružení občanů současně navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. K získání podkladů pro takovou žádost se může se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.
(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.
(3) Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.“.
10. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 178 trestního zákona může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
(3) Plnění povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti; to neplatí,
a) jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpečí trestního stíhání pro neoznámení nebo nepřekažení trestného činu, nebo
b) při vyřizování dožádání orgánu činného v trestním řízení o trestném činu, kde dožádaná osoba je současně oznamovatelem trestného činu.
Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“.
11. V § 8 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.
(5) Ustanovením odstavců 1 a 4 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost uložená na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.
12. § 11 včetně nadpisu zní:
Paragraf 6 zákona č. 265/2001 Sb. stanoví, že zájmová sdružení občanů mohou nabídnout záruku za chování obviněného nebo za převýchovu či nápravu odsouzeného, a v souvislosti s tím mají povinnost na tyto osoby působit.
Co to znamená v praxi
Zájmové sdružení občanů může nabídnout záruku za obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, nebo za odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, nebo mu byl uložen trest odnětí svobody s odkladem, či u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem.
Zájmové sdružení může také převzít záruku za nápravu odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, zákaz činnosti nebo zákaz pobytu, a v těchto případech může navrhnout i podmíněné propuštění nebo upuštění od zbytku trestu.
Zájmové sdružení může navrhnout nahrazení vazby obviněného svou zárukou a podávat žádosti o milost nebo zahlazení odsouzení.
Pokud zájmové sdružení záruku převezme, je povinno působit na danou osobu, aby žila řádným životem, a dbát na to, aby nahradila škodu způsobenou trestným činem.
Na co si dát pozor
Zájmové sdružení občanů, které převezme záruku, má aktivní povinnost působit na obviněného nebo odsouzeného a přijímat k tomu potřebná opatření.
Součástí povinnosti zájmového sdružení je i dohled nad tím, aby obviněný nebo odsouzený nahradil škodu způsobenou trestným činem.
🔔 Hlídat změny § 6 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.