§ 17 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů – Inženýrskogeologická dokumentace
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů · 265/2012 Sb. · § 17 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 17 stanovuje, že pro bezpečné vedení podzemního díla je nezbytná geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která musí být průběžně doplňována a musí obsahovat podrobné informace o geologických, hydrogeologických a plynových poměrech, včetně okolí díla a jeho vlivu na nadzemní zástavbu.
§ 17 Inženýrskogeologická dokumentace
(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.
(2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o
a) rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin, kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,
b) průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností, o místech prosakování a výtoku vody,
c) doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování a
d) hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření.
(3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.
(4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.
(5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval.
(6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.
(7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu.
(8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.
Paragraf 17 stanovuje, že pro bezpečné vedení podzemního díla je nezbytná geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která musí být průběžně doplňována a musí obsahovat podrobné informace o geologických, hydrogeologických a plynových poměrech, včetně okolí díla a jeho vlivu na nadzemní zástavbu.
Co to znamená v praxi
Před zahájením ražby podzemního díla musí být zpracována podrobná dokumentace o geologických podmínkách, která se průběžně aktualizuje.
Dokumentace musí specifikovat vlastnosti hornin, výskyt podzemních vod, plynů a případných anomálií (např. kaverny), které by mohly ovlivnit bezpečnost.
Je nutné zohlednit i vliv podzemního díla na okolí, včetně nadzemní zástavby a inženýrských sítí.
Pokud se během ražby zjistí odlišné geologické poměry, je nutné před pokračováním ražby provést jejich zhodnocení a případně upravit projekt nebo provést dodatečný průzkum.
Na co si dát pozor
Nedostatečná nebo neaktuální inženýrskogeologická dokumentace může vést k ohrožení bezpečnosti při ražbě podzemního díla.
Zanedbání ověření předpokládaných anomálií (např. kaveren) může mít vážné důsledky pro bezpečnost.
Ignorování změn geologických poměrů během ražby a nepříslušná úprava projektu může vést k nehodám.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.