§ 2 Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům – Vymezení pojmů
Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům · 269/2015 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 269/2015 definuje klíčové pojmy pro rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu, jako jsou zúčtovací jednotka, vytápění, podlahová plocha a náklady.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,
b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb,
c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb,
d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B k této vyhlášce,
g) náměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a na začátku daného zúčtovacího období,
h) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů,
i) referenčním příjemcem služeb příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy se rovnají průměrným nákladům na vytápění připadajícím na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a jehož spotřeba společně připravované teplé vody v m3 se rovná průměrné spotřebě teplé vody na jednoho příjemce služeb v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období,
j) srovnáním s referenčním příjemcem služeb uvedení nákladů na vytápění referenčního příjemce služeb na 1 m2 započitatelné podlahové plochy, uvedení součinu těchto nákladů a započitatelné podlahové plochy příjemce služeb a uvedení spotřeby společně připravované teplé vody referenčním příjemcem služeb.
Paragraf 2 vyhlášky 269/2015 definuje klíčové pojmy pro rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu, jako jsou zúčtovací jednotka, vytápění, podlahová plocha a náklady.
Co to znamená v praxi
Zúčtovací jednotka je dům nebo jeho část, která má společné topení a měření tepla.
Vytápěním se rozumí ústřední topení, nikoli samostatné etážové okruhy nebo topení na základě přímé smlouvy s dodavatelem.
Podlahová plocha pro výpočet nákladů zahrnuje plochu místností bytu nebo nebytového prostoru, včetně plochy pod kuchyňskou linkou nebo kamny, ale bez teras, balkonů a lodžií.
Náklady na vytápění a teplou vodu jsou skutečné výdaje za teplo na topení, teplo na ohřev vody a pitnou vodu na ohřev vody.
Příklad
Pan Novák bydlí v bytovém domě, který má společnou kotelnu a jeden hlavní měřič tepla. Tento dům je pro účely vyhlášky "zúčtovací jednotkou". Když se mu vyúčtovávají náklady na topení, počítá se do podlahové plochy jeho bytu i plocha pod vestavěnou skříní v obývacím pokoji, ale ne plocha jeho balkonu.
Na co si dát pozor
Do podlahové plochy se nezapočítávají terasy, balkony, lodžie a vedlejší prostory mimo byt.
Vytápěním není topení, které si zajišťujete sami (např. vlastním kotlem na plyn nebo elektřinu v bytě).