§ 5 Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům – Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům · 269/2015 Sb. · § 5 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 269/2015 řeší zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu v situacích, kdy nelze přesně určit spotřebu, dojde k poruše měřidla nebo ke změně uživatele bytu.
§ 5 Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle množství spotřebovaného tepla pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce zjištěného podle množství paliva na její přípravu, zejména podle spotřeby mimo otopné období, případně, není-li to možné, použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na přípravu teplé vody ve výši 40 % a na vytápění ve výši 60 %.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k této vyhlášce. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými příjemci služeb ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje poskytovatel služeb na tyto příjemce služeb podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto příjemcům služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb.
(4) Při poruše měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí
a) spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
d) základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb.
(6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí
a) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,
c) základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
d) spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb.
(7) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotky.
Paragraf 5 vyhlášky 269/2015 řeší zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a teplou vodu v situacích, kdy nelze přesně určit spotřebu, dojde k poruše měřidla nebo ke změně uživatele bytu.
Co to znamená v praxi
Pokud nelze oddělit náklady na vytápění a teplou vodu z vlastního zdroje tepla, určí se podle množství paliva nebo se použije poměr 40 % na teplou vodu a 60 % na vytápění.
U bytů a nebytových prostor odpojených od vytápění se základní složka nákladů rozúčtuje podle poměru započitatelné podlahové plochy, která se přepočítá na nepřímo vytápěnou.
U bytů a nebytových prostor odpojených od teplé vody se základní složka nákladů rozúčtuje podle poměru podlahové plochy.
Náklady na teplou vodu ve společných prostorách s vodoměry se rozúčtují podle spotřeby, bez vodoměrů určí způsob poskytovatel služeb.
Při poruše měřidla se spotřební složka za dobu poruchy stanoví podle údajů ze dvou srovnatelných zúčtovacích období.
Při změně uživatele bytu v průběhu zúčtovacího období a neznámých odečtech se spotřební složka nákladů na vytápění rozdělí podle skutečné klimatické náročnosti.
Příklad
Pan Novák se v říjnu přestěhoval z bytu, kde se topí ústředním topením. Nový nájemník se nastěhoval v listopadu. Protože nebyly k dispozici odečty topení k datu stěhování pana Nováka, poskytovatel služeb rozdělí náklady na vytápění mezi pana Nováka a nového nájemníka podle toho, jaká byla venkovní teplota a tedy i potřeba topení v říjnu a v listopadu.
Na co si dát pozor
Pokud nelze určit spotřebu tepla na teplou vodu podle paliva, použije se pevný poměr 40 % na teplou vodu a 60 % na vytápění.
Započitatelná podlahová plocha u odpojených bytů se přepočítá podle přílohy č. 1 části A bodu 2 této vyhlášky.
Při poruše měřidla se spotřební složka stanoví podle údajů ze dvou klimaticky srovnatelných zúčtovacích období.
Hlídat změny § 5 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.