Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 125

§ 125 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích – Soud musí v odůvodnění rozsudku jasně vysvětlit, jaké…

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích · 292/1993 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 125 stanovuje, že soud musí v odůvodnění rozsudku jasně vysvětlit, jaké skutečnosti považoval za prokázané, na základě jakých důkazů k tomu dospěl, jak tyto důkazy hodnotil (zejména pokud si odporovaly), jak se vypořádal s obhajobou, proč zamítl návrhy na další důkazy a jakými právními úvahami se řídil při posuzování viny a trestu. (§ 125 zákona č. 292/1993 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud, policejní orgán, státní zástupce, obviněný
  • Lhůta nebo doba: „1 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“ a slova „a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení“ se nahrazují slovy „a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce…“
  • Lhůta nebo doba: „…jednoho měsíce od oznámení“ se nahrazují slovy „a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej“.“
  • Trestní sazba: „…činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky“
  • Odkazuje na: § 160
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 292/1993 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je rovněž odůvodnit.“.

106. § 127 odst. 4 zní:

„(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují před staršími. Předseda senátu hlasuje naposledy.“.

107. Nadpis § 131 zní: „Oprava vyhotovení a opisu rozsudku“.

108. V § 131 odst. 1 větě první se za slova „vyhotovení rozsudku“ vkládají tato slova: „a jeho opisech“.

109. § 132 se vypouští.

110. § 134 odst. 1 písm. d) zní:

„d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a“.

111. V § 134 se připojuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ve vykonávacím řízení může soud prvního stupně vyhotovit zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve veřejném zasedání obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje odůvodnění.“.

112. V § 141 odst. 2 větě první se slovo „vyhledávacího“ nahrazuje slovem „policejního“.

113. § 146 odst. 1 zní:

„(1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může vyšetřovatel nebo policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.“.

114. V § 146 odst. 2 písm a) se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“ a v písmenu c) se vypouštějí slova „předseda senátu vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu“ a slova „nebo vyššího vojenského soudu“.

115. V § 151 odst. 2 se slova „advokátního tarifu“ nahrazují slovy „zvláštního předpisu2)“.

Poznámka č. 2) pod čarou zní:

„2) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění pozdějších předpisů.“.

116. Nadpis části druhé zní: „VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ“.

117. Dosavadní ustanovení § 157 se označuje jako odstavec 1, slovo „vyhledávací“ se nahrazuje slovem „policejní“ a připojuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu.“.

118. V § 158 odst. 1 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“ a slova „a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení“ se nahrazují slovy „a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej“.

119. § 158 odst. 2 zní:

„(2) Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.“.

120. § 158 odst. 3 zní:

„(3) K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a ostatních podnětů k trestnímu stíhání opatřují vyšetřovatel a policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; vyšetřovatel provádí úkony podle tohoto ustanovení u trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky. Právní posouzení trestného činu vyšetřovatelem je pro policejní orgán závazné.“.

121. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Tento záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam předestřen.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

122. V § 159 odst. 1, 2 a 3 se slovo „vyhledávací“ nahrazuje slovem „policejní“.

123. § 159 odst. 4 zní:

„(4) Vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.“.

124. V § 159 se připojuje nový odstavec 5, který zní:

„(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 1 požádal.“.

125. § 160 zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Soud musí v rozsudku podrobně vysvětlit, proč rozhodl tak, jak rozhodl, aby bylo možné jeho rozhodnutí přezkoumat.
  • Odůvodnění rozsudku musí obsahovat logický sled úvah soudu od zjištěných skutečností přes hodnocení důkazů až po právní posouzení a uložení trestu.
  • Soud se musí aktivně vypořádat s argumenty obhajoby a vysvětlit, proč je nepřijal, nebo proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů.
  • Pokud rozsudek obsahuje i jiné výroky než o vině a trestu, musí být i tyto výroky odůvodněny.

Na co si dát pozor

  • Z odůvodnění musí být zřejmé, že soud skutečně provedl hodnocení všech relevantních důkazů a úvah.
  • Pokud by odůvodnění chybělo nebo bylo nedostatečné, rozsudek by mohl být napadnutelný pro nepřezkoumatelnost.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.