Stručně: Paragraf 23 zákona o výkonu vazby upravuje proces řízení o kázeňských přestupcích obviněných ve vazbě a o zabrání věci, včetně pravomocí, lhůt a možnosti podat stížnost.
§ 23 Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci
(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.
(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit. Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.
(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a kázně.
(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud je znám.
(5) Rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest nebo bylo vysloveno zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.
(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do tří dnů od jeho oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení, podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.
(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.
(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) a c), nepodléhají přezkoumání soudem.
Paragraf 23 zákona o výkonu vazby upravuje proces řízení o kázeňských přestupcích obviněných ve vazbě a o zabrání věci, včetně pravomocí, lhůt a možnosti podat stížnost.
Co to znamená v praxi
Kázeňské tresty může ukládat generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé věznic nebo jimi pověření zaměstnanci.
Před uložením trestu musí být obviněnému umožněno se vyjádřit k obvinění a navrhovat důkazy na svou obhajobu.
Rozhodnutí o trestu musí být vydáno a oznámeno obviněnému do 15 dnů od zjištění přestupku, nejpozději do jednoho měsíce od jeho spáchání.
Proti rozhodnutí o kázeňském trestu nebo zabrání věci lze podat stížnost do tří dnů, která má obvykle odkladný účinek.
Na co si dát pozor
Stížnost nemá odkladný účinek, pokud byl uložen trest umístění do samovazby a je nutné jej ihned vykonat pro udržení pořádku.
Rozhodnutí o stížnosti musí být vydáno do 5 pracovních dnů a nesmí jej vydat zaměstnanec, který původní trest uložil.
Některá rozhodnutí o kázeňských trestech (konkrétně důtka a pokuta do 5 000 Kč) nepodléhají přezkoumání soudem.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.