§ 23 zákon o výkonu vazby – Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci
Zákon o výkonu vazby · 293/1993 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 23 zákona o výkonu vazby upravuje proces řízení o kázeňských přestupcích obviněných ve vazbě a o zabrání věci, včetně pravomocí, lhůt a možnosti podat stížnost. Kázeňské tresty může ukládat generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé věznic nebo jimi pověření zaměstnanci. (§ 23 zákona č. 293/1993 Sb., zákon o výkonu vazby, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci
- Týká se: obviněný, zaměstnanec, soud, vlastník
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a kázně.“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud…“
- Odkazuje na: § 22
- Judikatura: na § 23 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 293/1993 Sb.
(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.
(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit. Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.
(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a kázně.
(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud je znám.
(5) Rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest nebo bylo vysloveno zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.
(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do tří dnů od jeho oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení, podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.
(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.
(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) a c), nepodléhají přezkoumání soudem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňské tresty může ukládat generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé věznic nebo jimi pověření zaměstnanci.
- Před uložením trestu musí být obviněnému umožněno se vyjádřit k obvinění a navrhovat důkazy na svou obhajobu.
- Rozhodnutí o trestu musí být vydáno a oznámeno obviněnému do 15 dnů od zjištění přestupku, nejpozději do jednoho měsíce od jeho spáchání.
- Proti rozhodnutí o kázeňském trestu nebo zabrání věci lze podat stížnost do tří dnů, která má obvykle odkladný účinek.
Na co si dát pozor
- Stížnost nemá odkladný účinek, pokud byl uložen trest umístění do samovazby a je nutné jej ihned vykonat pro udržení pořádku.
- Rozhodnutí o stížnosti musí být vydáno do 5 pracovních dnů a nesmí jej vydat zaměstnanec, který původní trest uložil.
- Některá rozhodnutí o kázeňských trestech (konkrétně důtka a pokuta do 5 000 Kč) nepodléhají přezkoumání soudem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
V případě výkonu vazby se jedná např. o rozhodování o kázeňských přestupcích obviněných, o zabrání věci obviněnému, o náhradě škody či o náhradě nákladů spojených s výkonem vazby (srov. § 21a odst. 1, § 21b odst. 1, § 23 odst. 1 zákona č. 293/1993 Sb.). V posuzované věci se však dle skutkového vymezení zásahu nejednalo o případ, kdy by bylo či mělo být o právu žalobce dle zákona rozhodováno Vězeňskou službou či ředitelem Vazební věznice Olomouc, tj. kde by Vězeňská služba či její příslušný funkcionář vystupovali v roli správního orgánu.
Související
§ 65 Řízení o kázeňských přestupcích (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 135z PŘÍSLUŠNOST (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)