§ 22 zákon o výkonu vazby – Co je kázeňský přestupek obviněného ve vazbě, jaké…
Zákon o výkonu vazby · 293/1993 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 zákona o výkonu vazby definuje, co je kázeňský přestupek obviněného ve vazbě, jaké kázeňské tresty za něj lze uložit a stanovuje pravidla pro jejich ukládání a výkon. Pokud obviněný ve vazbě zaviněně poruší své povinnosti (podle § 21), může mu být uložen kázeňský trest. (§ 22 zákona č. 293/1993 Sb., zákon o výkonu vazby, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obviněný, vlastník, dítě, pachatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „umístění do samovazby až na 10 dní.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „pokuta do výše 5 000 Kč“
- Odkazuje na: § 21
- Judikatura: na § 22 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 293/1993 Sb.
(1) Zaviněné porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.
(2) Kázeňskými tresty jsou:
a) důtka,
b) pokuta do výše 5 000 Kč,
c) zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,
d) propadnutí věci,
e) umístění do samovazby až na 10 dní.
(3) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský přestupek uložit jen jeden kázeňský trest.
(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má obviněný na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat; věznice výkon tohoto kázeňského trestu provede převodem z těchto peněz. Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.
(5) Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského trestu obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží a
a) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku, nebo
b) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena, anebo
c) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.
(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
(7) Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy s výjimkou obhájce a advokáta zastupujícího obviněného v jiné věci, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury), jakož i hraní společenských her a používání vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.
(8) Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě, ženě, která má ve výkonu vazby u sebe dítě, a obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.
(9) Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že obviněného nelze kázeňsky stíhat, nebo věc nenáleží pachateli přestupku, lze rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud obviněný ve vazbě zaviněně poruší své povinnosti (podle § 21), může mu být uložen kázeňský trest.
- Kázeňské tresty zahrnují důtku, pokutu, zákaz nákupu, propadnutí věci nebo umístění do samovazby.
- Méně závažné přestupky lze řešit napomenutím nebo převedením do oddělení s běžným režimem.
- Uložený trest musí odpovídat závažnosti přestupku a obvykle lze uložit jen jeden trest, s výjimkou propadnutí věci.
Na co si dát pozor
- Při ukládání pokuty se přihlíží k osobním poměrům obviněného a její výše nesmí přesáhnout částku, kterou má obviněný na účtu a se kterou může volně nakládat.
- Samovazba je přísný trest, který vyžaduje lékařské posouzení zdravotní způsobilosti obviněného a omezuje jeho práva (např. návštěvy, balíčky, nákupy, čtení, hry), s výjimkou korespondence a denního tisku.
- Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotným obviněným (jak naznačuje nedokončená věta v odstavci 8).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
Obviněný byl za své údajné jednání již potrestán kázeňsky podle § 22 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, a tak byla porušena i zásada zákazu dvojího trestání.
Státní zástupce ztotožňuje jednání, které je přestupkem podle § 22 zákona č. 293/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s nedovoleným ovlivňováním svědků nebo mařením vyšetřování, a k materiálům takto pokoutně opatřeným by soud neměl přihlížet.
Městský soud dospěl k závěru, že obviněný byl za shodné jednání, které bylo uvedeno v obžalobě státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 1 ZT 267/2015, potrestán v souladu s § 22 odst. 2 písm. c) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu vazby“), a to kázeňským trestem zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) na dobu jednoho měsíce, a to jako trestem nepodmíněným, kdy kázeňský trest byl vykonáván v době od 13. 5. …
Související
§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)Dostal jsem pokutu – co dělat – postup krok za krokem