§ 15b Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů – Ohlášení terénních úprav
Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů · 312/2019 Sb. · § 15b
Stručně: Paragraf 15b zákona 312/2019 stanoví, že pro určité terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu namísto složitějšího stavebního řízení.
§ 15b Ohlášení terénních úprav
(1) K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2) Ohlášení terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává. Nejde-li o terénní úpravy prováděné v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
(3) Dokumentace terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o terénních úpravách,
b) údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy a
d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaných terénních úprav, pozemků, na nichž se projeví jejich důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území, a potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění terénních úprav.“.
5. V § 36 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V případě vodního díla podle § 15a odst. 3, jsou-li splněny podmínky podle § 15a odst. 5, je minimální zůstatkový průtok navržen v projektové dokumentaci. Souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením vodního díla se má návrh minimálního zůstatkového průtoku uvedený v projektové dokumentaci za stanovený.“.
6. V § 55 odst. 3 se za slova „vodohospodářské úpravy,“ vkládají slova „terénní úpravy,“.
7. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Vlastník vodního díla ohlašovaného podle § 15a odst. 3 zpracuje a předloží manipulační řád vodoprávnímu úřadu ke schválení nejpozději s žádostí o kolaudační souhlas podle stavebního zákona.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
8. V § 61 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Jedná-li se o vodní dílo podle § 15a odst. 3, podléhající technickobezpečnostnímu dohledu, má se souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením toto vodní dílo za zařazené do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle posudku předloženého k ohlášení. Rozsah, případně podmínky technickobezpečnostního dohledu, se mají souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením za stanovené.“.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.
9. V § 75 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
10. V § 126 odst. 8 se slova „§ 61 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 61 odst. 7“.
Čl. IV
1. Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí vodoprávní úřad podle dosavadních právních předpisů.
2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí vodoprávní úřad podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Paragraf 15b zákona 312/2019 stanoví, že pro určité terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu namísto složitějšího stavebního řízení.
Co to znamená v praxi
Můžete provádět terénní úpravy pro zadržování vody do hloubky 1,5 metru a o výměře od 300 m² do 20 000 m² v nezastavěném území, pokud nemají společnou hranici s veřejnou cestou, a to pouze na základě ohlášení vodoprávnímu úřadu.
Při ohlašování těchto terénních úprav se postupuje podobně jako u ohlašování staveb podle stavebního zákona.
Součástí ohlášení musí být závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona.
Pokud se úpravy neprovádí v chráněném území (podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny), nepotřebujete stanovisko orgánu ochrany přírody.
Příklad
Chcete na svém pozemku v nezastavěném území vybudovat tůň o hloubce 1 metr a rozloze 500 m² pro zadržování dešťové vody. Váš pozemek nesousedí s žádnou veřejnou cestou. Místo stavebního povolení vám stačí tuto úpravu ohlásit vodoprávnímu úřadu a doložit potřebné dokumenty.
Na co si dát pozor
Ohlášení se týká pouze terénních úprav pro zadržování vody v krajině, které splňují specifické rozměrové limity (do 1,5 m hloubky, 300 m² až 20 000 m² výměry).
Úpravy nesmí mít společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.
Vždy je nutné doložit závazné stanovisko orgánu územního plánování.