§ 5 vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – Denní vyměřovací základ
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů · 313/1993 Sb.
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 313/1993 Sb. upřesňuje, jak se počítá denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky, zejména jak se započítávají dny nepřítomnosti v práci a dny pracovního klidu. Pokud jste byli v práci jen část dne a dostali za to započitatelný příjem, tento den se nepovažuje za den omluvené nepřítomnosti bez náhrady příjmu. (§ 5 zákona č. 313/1993 Sb., vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Denní vyměřovací základ
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu…“
- Odkazuje na: § 45, Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců (54/1956 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 313/1993 Sb.
(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti pracovníka v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel pracovníkovi započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni náleželo za část kalendářního dne nemocenské (§ 24), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(2) U pracovníka, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,41) za něž nenáležel započitatelný příjem.
41) § 91 odst. 1 zákoníku práce.“.
2. V § 24 a § 40 odst. 2 se vypouštějí slova „s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ včetně poznámky pod čarou č. 2).
3. V § 30 větě druhé se za slova „posuzují samostatně“ vkládají tato slova: „s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb.“.
4. Za § 44 se vkládá nový § 45, který včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste byli v práci jen část dne a dostali za to započitatelný příjem, tento den se nepovažuje za den omluvené nepřítomnosti bez náhrady příjmu.
- Pokud jste ale v takový den dostali nemocenské za část dne, tento den se nezahrnuje do počtu kalendářních dnů pro výpočet denního vyměřovacího základu.
- Pokud máte méně než šest kalendářních dnů pro výpočet denního vyměřovacího základu, započítávají se do dnů omluvené nepřítomnosti bez náhrady příjmu i dny pracovního klidu (podle § 91 odst. 1 zákoníku práce), za které jste nedostali započitatelný příjem.
Na co si dát pozor
- Paragraf se týká pouze situací, kdy se stanovuje denní vyměřovací základ podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb.
- Započítávání dnů pracovního klidu platí jen pro pracovníky s méně než šesti kalendářními dny v rozhodném období.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 20 (Zákon o nemocenském pojištění)§ 19 (Zákon o nemocenském pojištění)§ 18 DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD (Zákon o nemocenském pojištění)§ 18a (Zákon o důchodovém pojištění)§ 37c Stanovení denního vyměřovacího základu pro vý (Zákon o nemocenském pojištění)