§ 5 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – Denní vyměřovací základ
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů · 313/1993 Sb. · § 5
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 313/1993 Sb. upřesňuje, jak se počítá denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky, zejména jak se započítávají dny nepřítomnosti v práci a dny pracovního klidu.
§ 5 Denní vyměřovací základ
(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti pracovníka v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel pracovníkovi započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni náleželo za část kalendářního dne nemocenské (§ 24), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
(2) U pracovníka, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,41) za něž nenáležel započitatelný příjem.
41) § 91 odst. 1 zákoníku práce.“.
2. V § 24 a § 40 odst. 2 se vypouštějí slova „s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ včetně poznámky pod čarou č. 2).
3. V § 30 větě druhé se za slova „posuzují samostatně“ vkládají tato slova: „s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb.“.
4. Za § 44 se vkládá nový § 45, který včetně nadpisu zní:
Paragraf 5 vyhlášky 313/1993 Sb. upřesňuje, jak se počítá denní vyměřovací základ pro nemocenské dávky, zejména jak se započítávají dny nepřítomnosti v práci a dny pracovního klidu.
Co to znamená v praxi
Pokud jste byli v práci jen část dne a dostali za to započitatelný příjem, tento den se nepovažuje za den omluvené nepřítomnosti bez náhrady příjmu.
Pokud jste ale v takový den dostali nemocenské za část dne, tento den se nezahrnuje do počtu kalendářních dnů pro výpočet denního vyměřovacího základu.
Pokud máte méně než šest kalendářních dnů pro výpočet denního vyměřovacího základu, započítávají se do dnů omluvené nepřítomnosti bez náhrady příjmu i dny pracovního klidu (podle § 91 odst. 1 zákoníku práce), za které jste nedostali započitatelný příjem.
Na co si dát pozor
Paragraf se týká pouze situací, kdy se stanovuje denní vyměřovací základ podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb.
Započítávání dnů pracovního klidu platí jen pro pracovníky s méně než šesti kalendářními dny v rozhodném období.