§ 60 zákon o zlidovění soudnictví – O stížnosti pro zachování zákona rozhoduje nejvyšší soud…
Zákon o zlidovění soudnictví · 319/1948 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 60 zákona o zlidovění soudnictví stanoví, že o stížnosti pro zachování zákona rozhoduje Nejvyšší soud rozsudkem po ústním jednání, na které je předvoláván pouze generální prokurátor, přičemž Nejvyšší soud může z vlastní iniciativy nařídit potřebná šetření. Nejvyšší soud rozhoduje o stížnosti pro zachování zákona vždy rozsudkem, což je formální a závazné rozhodnutí. (§ 60 zákona č. 319/1948 Sb., zákon o zlidovění soudnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 319/1948 Sb.
O stížnosti pro zachování zákona rozhoduje nejvyšší soud rozsudkem po ústním jednání, k němuž předvolává jen generálního prokurátora. Nejvyšší soud může i z úřední moci nařídit potřebná šetření.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud rozhoduje o stížnosti pro zachování zákona vždy rozsudkem, což je formální a závazné rozhodnutí.
- Ústní jednání před Nejvyšším soudem je neveřejné pro strany sporu, neboť je na něj předvoláván pouze generální prokurátor.
- Nejvyšší soud má pravomoc z vlastní iniciativy (z úřední moci) provádět další šetření, pokud je to pro rozhodnutí o stížnosti potřeba.
Na co si dát pozor
- Strany sporu nemají právo být přítomny ústnímu jednání o stížnosti pro zachování zákona.
- Rozhodování Nejvyššího soudu je založeno na podkladech a šetřeních, které si soud sám vyžádá, nebo které mu předloží generální prokurátor.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.