§ 7 Vyhláška Státní plánovací komise o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu – Plánovací akty
Vyhláška Státní plánovací komise o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu · 33/1972 Sb. · § 7 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 33/1972 stanovuje, kdy a jaké typy dokumentů se považují za „plánovací akty“, které slouží k zajištění úkolů státního plánu, a co musí takový akt obsahovat.
§ 7 Plánovací akty
(1) Plánovací akty se vydávají v případech uvedených v § 115 odst. 2 hospodářského zákoníku, jde-li o úkoly prováděcího státního plánu podle § 24 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování, a to podle konkrétních podmínek a potřeb zabezpečení těchto úkolů. Na úkoly směrnic se plánovací akty nevydávají.
(2) Plánovacími akty jsou za podmínek dále stanovených
a) rozpisy úkolů prováděcích státních plánů provedené na dodavatele příslušnými orgány hospodářského řízení;
b) v případech, kdy je zřízena bilanční gesce, rozpisy na dodavatele a odběratele provedené bilančním gestorem na základě rozpisu plánů rozdělení stanovených prováděcími státními plány.
(3) Plánovací akt musí stanovit předmět a čas (období) plnění dodávky, a to v hloubce nomenklatury výrobků prováděcích státních plánů, s výjimkou ustanovení odstavce 4, a označit jejího odběratele po dohodě s jeho nadřízeným orgánem, pokud již z předmětu plnění nevyplývá jednoznačně, která organizace je odběratelem. U rozpisu úkolů dodávek souborů strojů a zařízení nebo dodávek stavebních částí se předmět vymezuje v návaznosti na souhrnné projektové řešení.
(4) U úkolů prováděcího státního plánu stanovených shodně dodavatelským a odběratelským ústředním orgánům v souhrnném hodnotovém vyjádření, u nichž je zároveň uložena povinnost shodného rozpisu na dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení a organizace, upraví uplatňování plánovacích aktů zvláštní opatření.
Paragraf 7 vyhlášky 33/1972 stanovuje, kdy a jaké typy dokumentů se považují za „plánovací akty“, které slouží k zajištění úkolů státního plánu, a co musí takový akt obsahovat.
Co to znamená v praxi
Plánovací akty se vydávají pouze pro úkoly prováděcího státního plánu, nikoliv pro úkoly směrnic.
Plánovacími akty jsou rozpisy úkolů prováděcích státních plánů na dodavatele, které provádějí orgány hospodářského řízení.
Pokud existuje bilanční gesce, jsou plánovacími akty i rozpisy na dodavatele a odběratele, které provádí bilanční gestor na základě plánů rozdělení.
Každý plánovací akt musí přesně určit, co se má dodat (předmět), kdy (čas/období) a komu (odběratel), přičemž předmět plnění musí být specifikován v detailu odpovídajícím nomenklatuře výrobků státních plánů.
Na co si dát pozor
Plánovací akt musí vždy obsahovat předmět a čas plnění dodávky, a to v hloubce nomenklatury výrobků prováděcích státních plánů.
Musí být označen odběratel, a to po dohodě s jeho nadřízeným orgánem, pokud odběratel nevyplývá jednoznačně z předmětu plnění.
Pokud rozpis úkolu prováděcího státního plánu nemá všechny náležitosti podle odstavců 3 a 4, není považován za plánovací akt, ačkoliv svědčí o přednostní potřebě.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.