§ 2 Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích – Způsob posuzování úrovně znečištění
Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích · 330/2012 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 330/2012 stanovuje, jak se posuzuje úroveň znečištění ovzduší, a to buď měřením, výpočtem, nebo kombinací obojího, v závislosti na tom, zda úroveň znečištění přesahuje určité meze.
§ 2 Způsob posuzování úrovně znečištění
(1) Posuzování úrovně znečištění se provádí
a) měřením prováděným v souladu s cíli kvality údajů podle části I přílohy č. 1 k této vyhlášce na místech určených v souladu s požadavky přílohy č. 2 a 3 k této vyhlášce (dále jen „stacionární měření“) ve všech aglomeracích a v těch zónách, kde úroveň znečištění dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování úrovně znečištění a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění překračuje během posledních 5 let imisní limit stanovený v bodu 4 přílohy č. 1 zákona,
b) výpočtem prostřednictvím modelu (dále jen „modelování“) v zónách, kde úroveň znečištění nepřesahuje dolní mez pro posuzování úrovně znečištění, nebo
c) kombinací stacionárního měření a měření prováděného v souladu s cíli kvality údajů podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce (dále jen „orientační měření“) nebo kombinací stacionárního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování.
(2) Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění a povolený počet překročení jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob posuzování úrovně znečištění v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic PM10, částic PM2,5, olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se toto hodnocení provádí častěji.
(3) Mez pro posuzování úrovně znečištění se považuje za překročenou, pokud byla překročena nejméně ve 3 z předcházejících 5 kalendářních let. U znečišťujících látek s dobou průměrování kratší než 1 kalendářní rok se mez považuje za překročenou, pokud je překročena v průběhu jednoho kalendářního roku vícekrát, než je maximální počet překročení stanovený v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(4) Pokud jsou pro některou znečišťující látku k dispozici údaje pouze za dobu kratší než 5 kalendářních let, určí se překročení horních a dolních mezí pro posuzování úrovně znečištění na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během roku a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění a výsledků získaných z údajů z emisních inventur a modelování.
Paragraf 2 vyhlášky 330/2012 stanovuje, jak se posuzuje úroveň znečištění ovzduší, a to buď měřením, výpočtem, nebo kombinací obojího, v závislosti na tom, zda úroveň znečištění přesahuje určité meze.
Co to znamená v praxi
Úroveň znečištění se zjišťuje buď stacionárním měřením (na pevně daných místech), modelováním (výpočtem), nebo kombinací stacionárního a orientačního měření či modelování.
Způsob posuzování se volí podle toho, zda znečištění dosahuje nebo překračuje horní či dolní mez pro posuzování.
Hodnocení způsobu posuzování se provádí nejméně každých 5 let, ale může být i častěji, pokud dojde k významným změnám v činnostech ovlivňujících znečištění.
Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla překročena nejméně ve 3 z předchozích 5 let, nebo u látek s kratší dobou průměrování, pokud je překročena vícekrát, než je maximální počet překročení uvedený v příloze č. 4.
Na co si dát pozor
Pokud jsou k dispozici údaje za méně než 5 let, překročení mezí se určí kombinací krátkodobých měření a výsledků z emisních inventur a modelování.