§ 2 Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby – Pojmy
Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby · 331/2004 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 331/2004 definuje klíčové pojmy, které se používají v této vyhlášce, jako jsou původci chorob, hostitelské rostliny, různé typy průzkumů a stavy zamoření.
§ 2 Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) původcem kroužkovitosti – bakterie Clavibacter michiganensis (Smith) Davis et al. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al.,
b) původcem hnědé hniloby – bakterie Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.,
c) hostitelskými rostlinami –
1. původce kroužkovitosti – brambor (Solanum tuberosum L.) s výjimkou semen bramboru, a ostatní rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae), u nichž byla potvrzena možnost infekce původcem kroužkovitosti v přirozených podmínkách,
2. původce hnědé hniloby – brambor (Solanum tuberosum L.) s výjimkou semen bramboru, rajče jedlé (Solanum lycopersicum L.) kromě semen a plodů, lilek potměchuť (Solanum dulcamara L.) a ostatní rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae), u nichž byla potvrzena možnost infekce původcem hnědé hniloby v přirozených podmínkách,
d) detekčním průzkumem – průzkum zaměřený na zjišťování výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby v určitém území nebo v určité partii,
e) vymezovacím průzkumem – průzkum k určení rozsahu a původu zamoření původcem kroužkovitosti nebo původcem hnědé hniloby, k určení způsobu šíření infekce a k určení hranic území, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 zákona,
f) pravděpodobným zamořením původcem kroužkovitosti nebo původcem hnědé hniloby – podezření z výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby v rostlině, zásilce, partii, zařízení, stroji, dopravním prostředku, skladu nebo jejich části a veškerých jiných předmětech včetně obalového materiálu, podle § 11 odst. 1 zákona,
g) možným rozšířením původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby – podezření z výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby na pozemku, v objektu anebo v území, podle § 11 odst. 1 zákona,
h) zamořením původcem kroužkovitosti nebo původcem hnědé hniloby – výskyt původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby podle § 11 odst. 1 zákona,
i) karanténním územím – území vymezené Ústavem, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 1 zákona z důvodu potvrzení výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby,
j) bezpečnostní zónou – území vymezené Ústavem, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 zákona z důvodu podezření z výskytu původce kroužkovitosti nebo původce hnědé hniloby,
k) klonově příbuznou partií – partie hostitelské rostliny, která vznikla vegetativním množením z jedné původní partie; přitom se za:
1. sesterské klonově příbuzné partie považují klonově příbuzné partie, které vznikly v témže roce vegetativním množením z jediné rodičovské partie, v případě rajčete rostliny, které vyrostly ze stejné partie osiva,
2. rodičovskou klonově příbuznou partii považuje partie klonově příbuzná sesterským klonově příbuzným partiím, které z ní bezprostředně vznikly.
Paragraf 2 vyhlášky 331/2004 definuje klíčové pojmy, které se používají v této vyhlášce, jako jsou původci chorob, hostitelské rostliny, různé typy průzkumů a stavy zamoření.
Co to znamená v praxi
Vyhláška přesně určuje, které bakterie se považují za původce kroužkovitosti (Clavibacter michiganensis sepedonicus) a hnědé hniloby (Ralstonia solanacearum).
Definuje, které rostliny jsou hostitelské pro tyto bakterie, například brambor (kromě semen), rajče jedlé (kromě semen a plodů) a lilek potměchuť.
Rozlišuje mezi detekčním průzkumem (zjišťuje výskyt) a vymezovacím průzkumem (určuje rozsah zamoření a hranice území).
Popisuje rozdíl mezi pravděpodobným zamořením (podezření z výskytu) a skutečným zamořením (potvrzený výskyt).
Zavádí pojmy karanténní území (potvrzený výskyt) a bezpečnostní zóna (podezření z výskytu), kde platí mimořádná opatření.
Na co si dát pozor
Hostitelskými rostlinami nejsou semena bramboru a semena a plody rajčete jedlého.
Definice hostitelských rostlin zahrnuje i další rostliny z čeledi lilkovitých, u kterých byla potvrzena možnost infekce v přirozených podmínkách.
Pravděpodobné zamoření a možné rozšíření jsou podezření podle § 11 odst. 1 zákona.
Zamoření je potvrzený výskyt podle § 11 odst. 1 zákona.
Karanténní území a bezpečnostní zóna se vymezují Ústavem a vztahují se na ně mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 zákona.
Související témata
§ 2 Pojmy Zákon o výměně informací o finančních úč