§ 75 Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené…
Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 367/2011 Sb. · § 75 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 75 zákona 367/2011 definuje chráněné pracovní místo jako místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce, přičemž Úřad práce na jeho zřízení poskytuje zaměstnavateli příspěvek.
§ 75
(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let.
(2) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti podle odstavce 6
a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst. 2 písm. b) nebo c),
b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78,
c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo
d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce.
(3) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít se zaměstnavatelem, pokud z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce.
(4) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
(5) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá ke dni podání žádosti v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.
(6) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) místo a předmět podnikání a
c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet.
(7) K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Při posuzování žádosti vychází Úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel.
(8) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku chráněného pracovního místa,
c) závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením,
d) den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením,
e) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna,
f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,
i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku a
k) ujednání o vypovězení dohody.
V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
(9) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).
(10) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46).
(11) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.
(12) Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem obsahuje údaje uvedené v odstavci 8 písm. a) až c), e), h) a k), dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně výdělečně činnou obsahuje údaje podle odstavce 8 písm. a) a b), e), h) a k).
Paragraf 75 zákona 367/2011 definuje chráněné pracovní místo jako místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce, přičemž Úřad práce na jeho zřízení poskytuje zaměstnavateli příspěvek.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel může získat příspěvek od Úřadu práce na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením.
Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let.
Dohoda mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce o chráněném pracovním místě se uzavírá na dobu 3 let.
Výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa je omezena:
Pro osobu se zdravotním postižením maximálně osminásobek průměrné mzdy.
Pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy.
Pokud zaměstnavatel zřizuje 10 a více míst, je to desetinásobek pro osobu se zdravotním postižením a čtrnáctinásobek pro osobu s těžším zdravotním postižením.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel nesmí mít v období 12 měsíců před podáním žádosti srážky ze mzdy podle § 78 odst. 2 písm. b) nebo c), nesmí být stíhán za podvod v souvislosti s příspěvky na zaměstnávání OZP, nesmí mít pokutu za správní delikt na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, ani na něj nesmí být opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení zákoníku práce.
Dohodu nelze uzavřít, pokud z předchozí činnosti zaměstnavatele nevyplývá přínos pro zaměstnávání osob s daným druhem zdravotního postižení.
Příspěvek se neposkytne, pokud má zaměstnavatel daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném na zdravotní pojištění nebo sociální zabezpečení, s výjimkou povoleného splátkového kalendáře.
Hlídat změny § 75 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.