§ 1 Zákon o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a polskými osobami – Nároky československého státu a československých…

Zákon o úpravě některých nároků a závazků mezi československými a polskými osobami · 38/1959 Sb. · § 1 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1 zákona 38/1959 Sb. stanoví, že nároky československých osob vůči polským osobám, které jsou podle Dohody mezi Československem a Polskem považovány za vypořádané a nezanikly již dříve, zanikají dnem 9. ledna 1959.
§ 1 (1) Nároky československého státu a československých právnických osob proti polskému státu, polským právnickým osobám, ústavům, nadacím a polským fyzickým osobám a nároky československých fyzických osob proti polskému státu, polským právnickým osobám, ústavům a nadacím, pokud se považují za vypořádané podle Dohody mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 4/1959 Sb. (dále jen „Dohoda“), a pokud již podle Dohody nezanikly, zanikají dnem 9. ledna 1959. (2) Vláda se zmocňuje stanovit zásady, v kterých případech, zejména za které druhy zaniklých nároků (odstavec 1) a v jaké výši se poskytne náhrada osobám pozbyvším nároků, popřípadě jejich právním nástupcům. Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák., se však náhrada neposkytne; přitom je nerozhodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl státní příslušnost.
celý předpis§ 2 →

Výklad

Stručně

Paragraf 1 zákona 38/1959 Sb. stanoví, že nároky československých osob vůči polským osobám, které jsou podle Dohody mezi Československem a Polskem považovány za vypořádané a nezanikly již dříve, zanikají dnem 9. ledna 1959.

Co to znamená v praxi

Příklad

Pan Novák, československý občan, měl před rokem 1959 pohledávku vůči polskému státnímu podniku. Tato pohledávka, pokud spadá pod Dohodu a nebyla již dříve vypořádána, zanikla dnem 9. ledna 1959.

Na co si dát pozor

Hlídat změny § 1 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
celý předpis§ 2 →