§ 19a Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) – Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen…
Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) · 408/2000 Sb. · § 19a · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 19a zákona 408/2000 umožňuje zemědělcům za určitých podmínek využívat vlastní osivo nebo sadbu z chráněných odrůd rostlin pro svou zemědělskou výrobu, aniž by k tomu potřebovali souhlas držitele šlechtitelských práv, avšak s povinností zaplatit mu přiměřenou úhradu.
§ 19a
(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.
(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel
a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně.
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.
(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost
a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,
b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.
(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši
a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by
a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu,
b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo
c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a).
(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.
(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.
(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
Paragraf 19a zákona 408/2000 umožňuje zemědělcům za určitých podmínek využívat vlastní osivo nebo sadbu z chráněných odrůd rostlin pro svou zemědělskou výrobu, aniž by k tomu potřebovali souhlas držitele šlechtitelských práv, avšak s povinností zaplatit mu přiměřenou úhradu.
Co to znamená v praxi
Pěstitel může použít osivo nebo sadbu, které si sám vypěstoval z chráněné odrůdy, pro další pěstování ve svém podniku na své půdě (vlastní, pronajaté, podpronajaté).
Toto "farmářské osivo" musí pocházet z uznaného rozmnožovacího materiálu a nesmí jít o hybridní nebo syntetické odrůdy.
Pěstitel není omezen množstvím takto použitého osiva nebo sadby pro své potřeby a může si ho sám upravit nebo nechat upravit specializovanou firmou (zpracovatelem).
Za použití farmářského osiva je pěstitel povinen zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu, která je zpravidla 50 % z ceny licence certifikovaného osiva, a to do 6 měsíců. Tato povinnost se nevztahuje na malé pěstitele.
Na co si dát pozor
Držitel šlechtitelských práv má právo požadovat od pěstitele i zpracovatele informace o využívaném nebo upravovaném farmářském osivu či sadbě.
Pěstitel i zpracovatel jsou povinni na žádost držitele šlechtitelských práv sdělit své identifikační údaje.
Zpracovatel musí zajistit, aby upravený materiál zůstal totožný s materiálem, který mu byl k úpravě dán.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.