Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 19

§ 19 zákon o ochraně práv k odrůdám – Rozsah výlučných práv držitele šlechtitelských práv…

Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) · 408/2000 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 19 zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin definuje rozsah výlučných práv držitele šlechtitelských práv k chráněné odrůdě, včetně možnosti udělovat licence a vztahu k odrůdám odvozeným. Držitel šlechtitelských práv má výhradní právo rozhodovat o výrobě, množení, prodeji, dovozu, vývozu a skladování rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy na území České republiky. (§ 19 zákona č. 408/2000 Sb., zákon o ochraně práv k odrůdám, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 408/2000 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:

a) výroba nebo množení,

b) úprava pro účely množení,

c) nabízení k prodeji,

d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)

e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,

f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,

g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).

(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen „licence“) jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na

a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,

b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy,

c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.

(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.

(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen „původní odrůda“), jestliže

a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,

b) jsou odlišné od původní odrůdy, a

c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.

(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.

(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.

(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné

a) pro výzkum,

b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,

c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Držitel šlechtitelských práv má výhradní právo rozhodovat o výrobě, množení, prodeji, dovozu, vývozu a skladování rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy na území České republiky.
  • Pokud chce někdo jiný využívat chráněnou odrůdu, musí získat písemnou licenci od držitele šlechtitelských práv, která musí obsahovat ujednání o ceně.
  • Ochrana se vztahuje i na sklizený materiál (celé rostliny, části rostlin), pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence a držitel práv nemohl svá práva uplatnit k tomuto rozmnožovacímu materiálu.
  • Práva držitele se vztahují i na odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy, nejsou od ní odlišné, nebo jejichž výroba vyžaduje opakované použití chráněné odrůdy.

Na co si dát pozor

  • Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, právo držitele šlechtitelských práv k této odrůdě se nevztahuje na odrůdy z ní odvozené.
  • Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 35 Vznik a zánik povinností v ochranných pásmech (Vyhláška federálního ministerstva paliv )§ 44 (Vyhláška ministerstva paliv a energetiky)§ 22 Rozsah a způsob provádění nápravy stavu po ra (Vyhláška o podrobnostech k zajištění zvl)§ 1 (Vyhláška Ministerstva práce a sociálních)§ 22 Ochranná pásma (Zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla)