§ 1 Vyhláška o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu – Základní pojmy
Vyhláška o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu · 447/2004 Sb. · § 1 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 447/2004 definuje základní pojmy související s aromatizací potravin, jako jsou "aroma", "aromatická látka" a různé typy aromatických látek a přípravků.
§ 1 Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky a v souladu s právem Evropských společenství1) se rozumí pod pojmem
a) aroma – látka určená k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci,
b) aromatická látka – chemicky definovaná látka, která působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně a chuti, a to jednotlivě nebo v kombinaci,
c) přírodní aromatická látka – látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin,
d) přírodně identická aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkou přirozeně přítomnou ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,
e) umělá aromatická látka – látka získaná chemickými postupy (syntézou), která není chemicky identická s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,
f) aromatický přípravek – přípravek získaný fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v písmenu c), který není chemicky definovanou látkou a který působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně, nebo vůně a chuti,
g) reakční aromatický přípravek – přípravek získaný záhřevem směsi výchozích surovin, které nemusí být samy o sobě aromatické, při teplotě nepřekračující 180 °C po dobu nepřekračující 15 minut. Alespoň jedna z výchozích surovin musí být dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další látkou je redukující cukr, příp. cukry,
h) kouřový aromatický přípravek – přípravek získaný extrakcí zplodin pyrolýzy (tepelného rozkladu) výchozích surovin, užívaných při tradičním procesu uzení potravin,
i) nejvyšší přípustné množství zdravotně nezávadných látek2) určených k aromatizaci – množství stanovené číselnou hodnotou,
j) nezbytné množství – množství nezbytně nutné pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe,
k) číslo „FL“ – číslo přidělené aromatické látce z databázového systému s názvem „FLAVIS“.
Paragraf 1 vyhlášky 447/2004 definuje základní pojmy související s aromatizací potravin, jako jsou "aroma", "aromatická látka" a různé typy aromatických látek a přípravků.
Co to znamená v praxi
Výrobci potravin musí rozumět rozdílům mezi přírodními, přírodně identickými a umělými aromatickými látkami, aby mohli správně označovat své výrobky a dodržovat legislativu.
Spotřebitelé mohou díky těmto definicím lépe pochopit složení potravin, zejména pokud jde o původ a typ použitých aromat.
Kontrolní orgány používají tyto definice pro ověřování souladu potravinářských výrobků s platnými předpisy.
Výrobci aromat musí dodržovat specifické podmínky pro výrobu reakčních aromatických přípravků, například nepřekročit teplotu 180 °C a dobu 15 minut.
Příklad
Výrobce jogurtu chce použít jahodovou příchuť. Pokud použije extrakt z pravých jahod, jedná se o "přírodní aromatickou látku". Pokud použije chemicky vyrobenou látku, která je ale chemicky stejná jako látka v jahodách, jde o "přírodně identickou aromatickou látku". Jestliže použije látku, která v jahodách přirozeně není, jde o "umělou aromatickou látku".
Na co si dát pozor
Definice "nezbytného množství" (písm. j) zdůrazňuje, že aromat se má použít jen tolik, kolik je nutné pro technologický účinek a v souladu se správnou výrobní praxí.