§ 2 vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů – Výklad pojmů

Pro účely této vyhlášky se považují za

a) otřesové jevy - přírodní jevy náhlého porušení horského masivu, při nichž nastanou projevy v důlních dílech bez jejich deformací nebo s jejich zjevnou nebo měřitelnou deformací. Za otřesové jevy se považují odprýskávání nebo praskavky, rázy, otřesové, pilířové nebo detonační rány a důlní otřesy

1. odprýskávání nebo praskavky - otřesové jevy, které se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu důlního díla nebo zvukově charakteristickým prasknutím, popřípadě obojím. Důlní dílo se přitom zjevně nedeformuje,

2. rázy, otřesové, pilířové nebo detonační rány - otřesové jevy zvukově registrovatelné, při nichž ke zjevné deformaci důlních děl nedochází nebo jsou nepatrné, jsou však přístroji měřitelné. Může při nich docházet k místním výlomům uhlí nebo hornin,

3. důlní otřesy (dále jen „otřesy“) - otřesové jevy, při nichž dochází k vysunutí nebo vyvržení hornin do důlního díla a nastane jeho zjevná, trvalá deformace,

b) protiotřesovou prevenci - systém činností a opatření, jimiž se dociluje rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, zamezení jejich vzniku nebo omezení jejich následků,

c) část horského masivu - vertikálně a horizontálně vymezená oblast v dobývacím prostoru s obdobnými přírodními vlastnostmi,

d) prognózu vzniku otřesů - souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost horského masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených důlních dílech a správně volit prostředky protiotřesové prevence. Prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální a místní

1. regionální prognózu vzniku otřesů - činnost umožňující stanovit náchylnost částí horského masivu ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních a hornických podmínek a výskytu otřesových jevů,

2. místní prognózu vzniku otřesů - souhrn činností umožňující stanovit stupeň nebezpečí vzniku otřesů v důlních dílech a účinnost aktivních prostředků protiotřesové prevence,

e) aktivní prostředky protiotřesové prevence - souhrn činností, opatření a zařízení ke snížení rizika vzniku otřesů,

f) pasivní prostředky protiotřesové prevence - souhrn činností, opatření a zařízení k omezení následků otřesů,

g) chráněnou oblast - oblast, kde působící napětí v horském masivu nedosahují hodnoty, které mohou při vedení důlních děl způsobit vznik důlního otřesu,

h) ochrannou sloj (část ložiska) - sloj, lávku sloje nebo část ložiska, jejíž vydobytí ve vhodném prostoru a čase umožňuje vést v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně části ložiska důlní díla v chráněné oblasti,

i) ochrannou zónu - oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž je sloj přirozeně nebo uměle natolik porušená, že není schopna střádat pružnou energii a vytváří tlumící vrstvu při uvolnění pružné energie nastřádané za touto zónou,

j) přídatná napětí - napětí působící v horském masivu, která jsou vyšší, než odpovídají původnímu napětí v něm,

k) ponechaný pilíř - nevydobytá část horského masivu ovlivněná báňskými pracemi, ve které se mohou koncentrovat přídatná horská napětí jiná, než odpovídají geostatickému tlaku,

l) příznaky otřesů - pozorovatelné nebo měřitelné jevy, o nichž se na základě předchozích zkušeností z vedení důlních děl v určité části horského masivu ví, že mohou předcházet vzniku otřesů (například otřesové jevy v konkrétním důlním díle nebo charakteristický vývoj seismické aktivity).