§ 109b Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Regulační opatření v případě katastrof
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 461/2024 Sb. · § 109b · Daňové právo
Stručně: Paragraf 109b zákona 461/2024 stanoví, že česká firma, která chce využít režim pro malé podniky v jiném členském státě EU, musí podat v České republice přihlášku k registraci a uvést v ní specifické údaje o obratu a členském státě.
§ 109b Regulační opatření v případě katastrof
(1) Povolila-li Evropská komise České republice v souladu se směrnicí Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu81) uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může vláda nařízením osvobodit od daně s nárokem na odpočet daně dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu, na které je možné uplatnit osvobození od daně při dovozu, nebo poskytnutí služby související s tímto zbožím. Vláda může nařízením omezit okruh zboží, souvisejících služeb nebo osob, na které se osvobození od daně použije.
(2) Vláda v nařízení podle odstavce 1 stanoví
a) druh zboží nebo související služby, na které se osvobození od daně podle odstavce 1 použije,
b) okruh osob,
1. které mohou uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1,
2. pro které může být uskutečněno plnění, na které lze uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1, nebo
c) údaje, které mají osoby podle písmene b) povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.
(3) Osvobození od daně podle odstavce 1 může vláda nařízením stanovit ode dne podání žádosti Evropské komisi o vydání rozhodnutí podle směrnice Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu81). Zamítne-li Evropská komise tuto žádost, zveřejnění Ministerstvo financí informaci o jejím zamítnutí ve Finančním zpravodaji.
(4) Zamítne-li Evropská komise žádost podle odstavce 3, vzniká osobě, která uskutečnila osvobozené plnění, povinnost přiznat daň z tohoto plnění s tím, že
a) pro účely počátku běhu lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání se za den zjištění zamítnutí žádosti považuje den zveřejnění této informace ve Finančním zpravodaji,
b) z části daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 1, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.
(5) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří poskytují nebo přijímají plnění osvobozené od daně na základě nařízení vlády, mají povinnost vést údaje o rozsahu a předmětu uskutečněných plnění.
(6) Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit další údaje, které má osoba podle odstavce 5 povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.
(7) Údaje podle odstavců 5 a 6 tvoří přílohu daňového přiznání.
81) Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu.“.
437. Za § 109ba se vkládá nový díl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 82 zní:
„Díl 2
Oddíl 1
Paragraf 109b zákona 461/2024 stanoví, že česká firma, která chce využít režim pro malé podniky v jiném členském státě EU, musí podat v České republice přihlášku k registraci a uvést v ní specifické údaje o obratu a členském státě.
Co to znamená v praxi
Pokud jste česká firma a chcete v jiném členském státě EU fungovat jako malý podnik (např. bez DPH), musíte se nejprve registrovat v ČR.
V přihlášce musíte uvést, ve kterém členském státě chcete režim využívat, a jaký byl váš obrat v ČR i v daném členském státě za aktuální, předchozí a případně i předpředchozí kalendářní rok.
Pokud členský stát, ve kterém chcete režim využívat, má více prahových hodnot obratu, musíte uvést informace o obratu ve vztahu ke každé z těchto hodnot.
Pokud zjistíte, že jste v přihlášce uvedli špatné nebo neúplné údaje před vydáním rozhodnutí, musíte podat novou, opravenou přihlášku; původní řízení se tím zastaví.
Na co si dát pozor
Je klíčové uvést správné a úplné údaje o obratu, protože na jejich základě se posuzuje splnění podmínek pro využití režimu.
Opravu chyb v přihlášce je nutné provést podáním nové přihlášky bez zbytečného odkladu, a to pouze před vydáním rozhodnutí. Po vydání rozhodnutí už se k nové přihlášce nepřihlíží.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.