§ 2 Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání – Základní pojmy
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání · 468/1991 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona č. 468/1991 Sb. definuje základní pojmy související s rozhlasovým a televizním vysíláním, jako je samotné vysílání, program, pořad, lokální program, reklama a sponzorování, a zároveň určuje, co se za vysílání podle tohoto zákona nepovažuje.
§ 2 Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) rozhlasovým a televizním vysíláním (dále jen „vysílání“) šíření programů nebo obrazových a zvukových informací prostřednictvím vysílačů, kabelových rozvodů, satelitů a jiných prostředků určených k příjmu veřejnosti;
b) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů;
c) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část vysílání;
d) lokálním programem program vytvářený v místně omezené oblasti a pro tuto oblast určený;
e) reklamou jakékoliv veřejné oznámení určené k podpoře podnikání nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy, jemuž byl vysílací čas poskytnut za úplatu nebo za jinou protihodnotu (dále jen „reklama“);
f) sponozorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, nebo postavení takové osoby.
(2) Za vysílání podle tohoto zákona se nepovažuje šíření rozhlasového a televizního signálu určeného pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše sto účastníků s přijímači podléhajícími ohlašovací povinnosti. Tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
Paragraf 2 zákona č. 468/1991 Sb. definuje základní pojmy související s rozhlasovým a televizním vysíláním, jako je samotné vysílání, program, pořad, lokální program, reklama a sponzorování, a zároveň určuje, co se za vysílání podle tohoto zákona nepovažuje.
Co to znamená v praxi
Zákon přesně vymezuje, co se rozumí pod pojmem „vysílání“, a to včetně technických prostředků, kterými se programy a informace šíří k veřejnosti.
Rozlišuje mezi „programem“ jako celkovým časovým uspořádáním a „pořadem“ jako konkrétní, ohraničenou částí vysílání.
Definuje „reklamu“ jako placené veřejné oznámení pro podporu podnikání nebo jiného účelu zadavatele a „sponzorování“ jako příspěvek na financování pořadů za účelem propagace.
Stanovuje výjimky, kdy se šíření signálu prostřednictvím kabelu nepovažuje za vysílání podle tohoto zákona, například u malého počtu účastníků nebo v rámci jedné budovy či komplexu, pokud není obchodně využíváno.
Na co si dát pozor
Při posuzování, zda se jedná o vysílání podle tohoto zákona, je klíčové, zda je signál určen k příjmu veřejnosti a jakými prostředky je šířen.
Definice reklamy a sponzorování jsou důležité pro dodržování pravidel týkajících se obsahu vysílání a jeho financování.
Výjimky pro kabelové rozvody s omezeným počtem účastníků nebo v rámci jedné budovy jsou specifické a je nutné splnit všechny uvedené podmínky, aby se na danou činnost zákon nevztahoval.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.