§ 23 Vyhláška o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti – Překladatelský a písemný tlumočnický úkon
Vyhláška o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti · 506/2020 Sb. · § 23 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 23 vyhlášky 506/2020 stanovuje, jaké náležitosti musí mít záhlaví překladatelského a písemného tlumočnického úkonu a jakým způsobem se k němu připojuje originální písemnost.
§ 23 Překladatelský a písemný tlumočnický úkon
(1) Záhlaví alespoň první strany překladatelského úkonu a písemného tlumočnického úkonu obsahuje označení zdrojového jazyka, ze kterého je úkon proveden. Označení se uvede alespoň v cílovém jazyce.
(2) Přeložená nebo přetlumočená písemnost se spojí s překladem nebo s přetlumočeným textem. Pokud tuto písemnost připojit nelze, připojí se její opis. Pokud přeloženou nebo přetlumočenou písemnost připojit nelze a požaduje to zadavatel, připojí se její ověřený opis.
Paragraf 23 vyhlášky 506/2020 stanovuje, jaké náležitosti musí mít záhlaví překladatelského a písemného tlumočnického úkonu a jakým způsobem se k němu připojuje originální písemnost.
Co to znamená v praxi
Na první straně překladu nebo písemného tlumočení musí být uvedeno, z jakého jazyka byl úkon proveden, a to alespoň v jazyce, do kterého se překládá.
Přeložený nebo přetlumočený text se musí fyzicky spojit s původní písemností.
Pokud nelze původní písemnost připojit (například z důvodu jejího formátu nebo povahy), připojí se místo ní její opis.
Pokud zadavatel požaduje a původní písemnost nelze připojit, připojí se její ověřený opis.
Na co si dát pozor
Je důležité správně označit zdrojový jazyk v záhlaví.
Vždy je nutné zajistit fyzické spojení překladu s původní písemností nebo jejím opisem.
Pokud zadavatel požaduje ověřený opis, je třeba tuto skutečnost respektovat.