Stručně: Paragraf 10 zákona o dluhopisech stanovuje, že emitent dluhopisu musí vyplatit výnos způsobem a v termínech uvedených v emisních podmínkách, a zároveň vyjmenovává možné způsoby stanovení tohoto výnosu.
§ 10 Výnos dluhopisu
(1) Emitent je povinen vyplatit výnos dluhopisu způsobem a v termínech stanovených v emisních podmínkách.
(2) Výnos dluhopisu může být stanoven zejména
a) pevnou úrokovou sazbou;
b) pevnou úrokovou sazbou a podílem na zisku;
c) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem;
d) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu;
e) pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kursů v závislosti na pohybu úrokových sazeb či kursů na finančním trhu;
f) kombinací výše uvedených způsobů s výjimkou způsobu uvedeného v písmenu c).
Paragraf 10 zákona o dluhopisech stanovuje, že emitent dluhopisu musí vyplatit výnos způsobem a v termínech uvedených v emisních podmínkách, a zároveň vyjmenovává možné způsoby stanovení tohoto výnosu.
Co to znamená v praxi
Emitent dluhopisu je povinen dodržet podmínky výplaty výnosu, které sám stanovil v emisních podmínkách.
Výnos dluhopisu může být určen různými způsoby, například pevnou úrokovou sazbou, podílem na zisku, rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kurzem, slosovatelnou prémií, nebo pohyblivou úrokovou sazbou.
Je možné kombinovat různé způsoby stanovení výnosu, s výjimkou kombinace s rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kurzem.
Na co si dát pozor
Je klíčové pečlivě prostudovat emisní podmínky dluhopisu, neboť právě ty určují, jakým způsobem a kdy bude výnos vyplacen.
Způsob stanovení výnosu je předem dán a nelze jej libovolně měnit po vydání dluhopisu, musí být v souladu s emisními podmínkami.