§ 20 Vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu k zákonu o devizovém hospodářství – Cizozemské účty
Vyhláška ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu k zákonu o devizovém hospodářství · 6/1963 Sb. · § 20 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 definuje cizozemský účet jako účet vedený u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce nebo jímž je oprávněn disponovat, a stanovuje pravidla pro nakládání s penězi na těchto účtech, včetně nutnosti povolení pro platby.
§ 20 Cizozemské účty
(1) Cizozemským účtem je účet, který se vede v československé nebo cizí měně u tuzemského peněžního ústavu, a to pro devizového cizozemce nebo jímž je oprávněn nebo spoluoprávněn disponovat devizový cizozemec. Takový účet musí být označen jako cizozemský účet a může vzniknout i bez souhlasu vlastníka.
(2) Platy na cizozemské účty a platy z nich se považují za platy ve prospěch (na vrub) devizových cizozemců. K takovým platům je třeba povolení ministerstva financí, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu. To neplatí, jde-li o případy uvedené v odstavcích 3 až 7 a v § 17 odst. 1 písm. d), j) a l) nebo jde-li o dobropisy úhrad z ciziny ke krytí dlužného zůstatku cizozemských účtů vedených v československých korunách.
(3) Čisté výnosy nemovitostí v tuzemsku patřících devizovým cizozemcům smějí být skládány na jejich cizozemské účty bez povolení ministerstva financí za podmínky, že peněžnímu ústavu bude předloženo řádné vyúčtování za období, jehož se dobropis týká.
(4) Úhrady dědictví devizových cizozemců v tuzemsku smějí být skládány na cizozemské účty vlastníků bez povolení ministerstva financí na základě usnesení státního notářství a pouze do výše stanovené tímto usnesením.
(5) Devizoví cizozemci mohou mít u Státní banky cizozemské účty, které vznikají bez povolení ministerstva financí, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu
a) v cizí měně dotací cizí měny nebo převody z jiných účtů vedených v téže měně,
b) v československých korunách dotací cizí měny přepočtené na československé koruny nebo převody československých korun z clearingových účtů. S kreditními zůstatky smí být volně nakládáno k úhradám do ciziny nebo do tuzemska. O vplatech v jiné cizí měně než je měna účtu nebo v československých korunách, jakož i o úhradách do ciziny v jiné měně než v měně účtu, rozhoduje Státní banka.
(6) Zahraniční banky mohou mít u Státní banky transferové účty vedené v československých korunách. Tyto účty vznikají bez povolení ministerstva financí, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu dotací cizí měny dané k dispozici Státní bance, převody z jiných transferových účtů téhož druhu nebo dobropisy na základě povolení ministerstva financí, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu. S kreditními zůstatky transferových účtů může být volně nakládáno do tuzemska, ke koupi cizí měny, z níž vznikly a k převodům na transferové účty téhož druhu. O úhradách do ciziny v jiné cizí měně, než jakou byl účet dotován, rozhoduje Státní banka.
(7) Devizoví cizozemci mohou mít u Státní banky cizozemské účty dotované cizí měnou nebo československými korunami, které získali na základě povolení ministerstva financí, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu a smějí s těmito účty volně nakládat k úhradám osobních výloh v tuzemsku. O úhradách do ciziny rozhoduje ministerstvo financí, popřípadě ministerstvo zahraničního obchodu. Byl-li takovému účtu při jeho vzniku přiznán charakter transferového účtu, postupuje se podle odstavce 5.
(8) Peněžní ústavy smějí volně zúčtovat na cizozemských účtech své odměny a výlohy spojené s vedením těchto účtů, jakož i odměny a výlohy z běžných bankovních transakcí prováděných pro majitele účtu, pokud byly tyto transakce povoleny nebo povolení nepodléhají a dále smějí na cizozemských účtech volně účtovat závěrečné kontokorentní položky.
(9) Cizozemským účtem je rovněž depozitní účet, který se vede u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce nebo jímž je oprávněn nebo spoluoprávněn disponovat devizový cizozemec, jsou-li předmětem úschovy hodnoty uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1. Takový účet musí být označen jako cizozemský účet. K otevření, vedení a nakládání tímto cizozemským účtem je třeba předchozího povolení ministerstva financí.
Paragraf 20 definuje cizozemský účet jako účet vedený u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce nebo jímž je oprávněn disponovat, a stanovuje pravidla pro nakládání s penězi na těchto účtech, včetně nutnosti povolení pro platby.
Co to znamená v praxi
Účet je považován za cizozemský, pokud je veden pro devizového cizozemce nebo jím může disponovat, a musí být takto označen.
Pro většinu plateb na tyto účty a z nich je potřeba povolení Ministerstva financí nebo Ministerstva zahraničního obchodu.
Existují výjimky, kdy povolení není potřeba, například pro čisté výnosy z nemovitostí v tuzemsku patřících cizozemcům nebo pro úhrady dědictví.
Devizoví cizozemci a zahraniční banky mohou mít u Státní banky specifické typy cizozemských účtů, u kterých platí odlišná pravidla pro vznik a nakládání s prostředky.
Na co si dát pozor
Vždy je nutné ověřit, zda pro konkrétní platbu na cizozemský účet nebo z něj není vyžadováno povolení příslušného ministerstva.
Při skládání výnosů z nemovitostí je třeba předložit peněžnímu ústavu řádné vyúčtování.
Úhrady dědictví na cizozemské účty jsou možné pouze do výše stanovené usnesením státního notářství.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.