§ 20 Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu – Vymezení pojmů
Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu · 60/1964 Sb. · § 20 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 vyhlášky 60/1964 definuje klíčové pojmy jako obytný dům, byt, služební byt a příslušník domácnosti, které jsou důležité pro správné uplatňování této vyhlášky o úhradě za užívání bytu a souvisejících služeb.
§ 20 Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se vymezují pojmy obytný dům, byt, služební byt a příslušník domácnosti.
(2) Obytným domem se rozumí dům, ve kterém připadají z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům. Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu a jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.
(3) Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.
(4) Služební byty jsou
a) byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání,
b) byty vystavěné z vlastních prostředků právnických a fyzických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků.
(5) Za příslušníka domácnosti nájemce se považují jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Za příslušníka domácnosti se považují také jiné osoby, které pečují o společnou domácnost nájemce nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.
Paragraf 20 vyhlášky 60/1964 definuje klíčové pojmy jako obytný dům, byt, služební byt a příslušník domácnosti, které jsou důležité pro správné uplatňování této vyhlášky o úhradě za užívání bytu a souvisejících služeb.
Co to znamená v praxi
Obytný dům: Dům je považován za obytný, pokud alespoň dvě třetiny jeho podlahové plochy tvoří byty, včetně těch užívaných k jiným účelům než bydlení, a příslušenství k bytům. Nezapočítávají se do toho společné prostory jako schodiště, chodby, prádelny nebo sklepy.
Byt: Bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou stavebním úřadem schváleny k bydlení a mohou fungovat jako samostatné bytové jednotky.
Služební byt: Jedná se o byty určené pro ubytování osob, které v nich musí bydlet z pracovních důvodů (např. kvůli provozu objektu nebo výkonu zaměstnání), nebo byty postavené firmami pro ubytování jejich zaměstnanců.
Příslušník domácnosti: Kromě manžela/manželky, dětí, vnuků, rodičů, sourozenců a zetě/snachy, kteří žijí s nájemcem ve společné domácnosti a nemají vlastní byt, se za příslušníka domácnosti považují i jiné osoby, které se starají o společnou domácnost nájemce nebo jsou na něj odkázány výživou, pokud s ním žijí alespoň rok a nemají vlastní byt.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.