§ 6 Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů – Prognóza vzniku otřesů
Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů · 659/2004 Sb. · § 6 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 6 vyhlášky 659/2004 stanovuje povinnost provádět v dolech s nebezpečím otřesů prognózu vzniku otřesů, která se dělí na regionální, lokální a průběžnou, a popisuje, jaké údaje se pro jednotlivé typy prognóz zjišťují a vyhodnocují.
§ 6 Prognóza vzniku otřesů
(1) V dolech s nebezpečím otřesů je nutno v dostatečném předstihu provádět regionální a lokální prognózu a k tomu zjišťovat a vyhodnocovat potřebné údaje.
(2) Regionální prognóza slouží k vymezení částí horského masivu, kde nehrozí nebezpečí otřesů.
(3) Podkladem pro regionální prognózu jsou přírodní údaje o ložisku a částech horského masivu ve vztahu ke slojím plánovaným k dobývání. Hlavními hodnocenými údaji jsou zejména
a) litologie vrstevního sledu,
b) fyzikálně-mechanické vlastnosti uhlí a hornin,
c) hloubka uložení pod povrchem, mocnost a úklon vrstev,
d) strukturně-tektonická stavba.
(4) Lokální prognóza se provádí v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Na základě výsledků lokální prognózy se důlní díla zařazují do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.
(5) Podklady pro lokální prognózu jsou zejména
a) úložní poměry (například hloubka uložení a mocnost sloje),
b) dosavadní hornická činnost (například hrany nevýrubů, ponechané pilíře, přítomnost stařin, vyrubání ochranné sloje).
(6) Průběžná prognóza se provádí při vedení důlních děl v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Způsob provádění průběžné prognózy stanoví plán otvírky, přípravy a dobývání6). Situování průběžné prognózy, její četnost, prostředky, jakož i využití jejich výsledků upřesní technologický postup. Výsledky průběžné prognózy mohou sloužit k přeřazení důlních děl do jiných stupňů nebezpečí, než stanoví lokální prognóza. Důlní dílo, v němž došlo k důlnímu otřesu, se vždy přeřadí do 3. stupně nebezpečí otřesů.
(7) Podklady pro průběžnou prognózu jsou zejména výsledky
a) individuálního pozorování,
b) testovacího vrtání,
c) seismického sledování a vyhodnocování.
(8) Součástí průběžné prognózy je vyhodnocení dosavadního vývoje seismické aktivity dotčené části horského masivu v návaznosti na údaje o seismické aktivitě celého ložiska, popřípadě pánve.
Paragraf 6 vyhlášky 659/2004 stanovuje povinnost provádět v dolech s nebezpečím otřesů prognózu vzniku otřesů, která se dělí na regionální, lokální a průběžnou, a popisuje, jaké údaje se pro jednotlivé typy prognóz zjišťují a vyhodnocují.
Co to znamená v praxi
V dolech s rizikem otřesů je nutné předem odhadovat, kde a s jakou pravděpodobností mohou otřesy nastat, a to na základě podrobné analýzy geologických a těžebních dat.
Prognóza se provádí ve třech úrovních: regionální (pro vymezení bezpečných oblastí), lokální (pro zařazení důlních děl do stupňů nebezpečí) a průběžná (během těžby pro aktuální hodnocení rizika).
Na základě výsledků lokální prognózy se důlní díla zařazují do jednoho ze tří stupňů nebezpečí otřesů, což ovlivňuje další bezpečnostní opatření.
Pokud v důlním díle dojde k otřesu, automaticky se přeřadí do nejvyššího, 3. stupně nebezpečí.
Na co si dát pozor
Prognóza musí být prováděna v dostatečném předstihu, aby bylo možné přijmout preventivní opatření.
Výsledky průběžné prognózy mohou vést k přeřazení důlních děl do jiného stupně nebezpečí, než bylo původně stanoveno lokální prognózou.
Plán otvírky, přípravy a dobývání musí stanovit způsob provádění průběžné prognózy.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.