§ 4 Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Registrace hnojiv
Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 9/2009 Sb. · § 4 · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 4 zákona č. 9/2009 Sb. stanovuje, že o registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce, dovozce nebo dodavatele, a definuje náležitosti této žádosti a postup ústavu při posuzování hnojiva.
§ 4 Registrace hnojiv
(1) O registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu.
(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a) je-li žadatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
b) název hnojiva a jeho druh,
c) obsah jednotlivých součástí hnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek; u živin též jejich formu a rozpustnost,
d) zrnitost a jemnost mletí hnojiva,
e) hmotnost hnojiva, popřípadě objem,
f) rozsah a způsob použití hnojiva a podmínky jeho skladování,
g) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojiva,
h) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivo obsahující dusičnan amonný.
(3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu6).
(4) Ústav provede u hnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivem.
(5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem7).
(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději
a) do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení,
b) do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo v laboratoři,
c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli,
ode dne doručení žádosti.
(7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony8).
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné látky obdobně.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv a pomocných látek, závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.
5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných.
6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb.“.
14. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8a zní:
Paragraf 4 zákona č. 9/2009 Sb. stanovuje, že o registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce, dovozce nebo dodavatele, a definuje náležitosti této žádosti a postup ústavu při posuzování hnojiva.
Co to znamená v praxi
Pokud jste výrobce, dovozce nebo dodavatel hnojiva a chcete ho uvést na trh v ČR, musíte požádat o jeho registraci u ústavu.
Žádost musí obsahovat podrobné informace o hnojivu, jako je jeho název, složení (včetně rizikových prvků), zrnitost, hmotnost, způsob použití a skladování, popis výroby a použité suroviny.
Pokud hnojivo obsahuje dusičnan amonný, musíte doložit, že se nejedná o výbušninu.
Spolu s žádostí musíte ústavu poskytnout vzorky hnojiva a uhradit poplatek.
Příklad
Český výrobce nového typu organického hnojiva chce toto hnojivo prodávat na českém trhu. Musí podat žádost o registraci k příslušnému ústavu, kde uvede název hnojiva, jeho složení, návod k použití a další požadované údaje. K žádosti přiloží vzorky hnojiva a zaplatí poplatek.
Na co si dát pozor
Žadatelem musí být osoba s oprávněním k podnikání a trvalým pobytem nebo sídlem v ČR, nebo v jiném členském státě EU, EHP či Švýcarsku, pokud je oprávněna k podnikání v daném státě.
Ústav může provést buď posouzení (pokud jsou vlastnosti hnojiva známé), nebo přezkoušení (pokud jsou vlastnosti neznámé, např. u zcela nového hnojiva).