§ 17 nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2018 sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů – Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu…
Nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2018 sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů · 99/2018 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 17 stanovuje, že územní samosprávný celek (např. obec nebo kraj) má hospodařit tak, aby jeho dluh nepřekročil 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky. Územní samosprávný celek nesmí mít dluh vyšší než 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. (§ 17 zákona č. 99/2018 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2018 sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je…“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „…samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 99/2018 Sb.
(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.
(4) Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu.
(5) Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z
a) vydaných dluhopisů,
b) přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,
c) realizace plnění ze záruk,
d) vystavených směnek.“
§ 18 odst. 2
„(2) Ministerstvo každoročně zveřejní seznam územních samosprávných celků, které porušily povinnost podle § 14 písm. c).“
5. Ustanovení § 6a až 6d zákona o rozpočtovém určení daní znějí:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Územní samosprávný celek nesmí mít dluh vyšší než 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
- Pokud dluh tuto hranici překročí, musí jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi skutečným dluhem a povolenou hranicí 60 %.
- Pokud samosprávný celek dluh nesníží a ten stále přesahuje 60 % průměru příjmů, Ministerstvo financí mu pozastaví převod podílu na výnosu daní.
- Příjmy jsou všechny peníze přijaté do rozpočtu v daném roce.
- Dluhem se rozumí nesplacené závazky z dluhopisů, úvěrů, zápůjček, návratných finančních výpomocí, realizace záruk a vystavených směnek.
Příklad
Obec má průměrné příjmy za poslední 4 roky 100 milionů Kč. Její dluh by neměl překročit 60 milionů Kč. Pokud má dluh 70 milionů Kč, musí ho v následujícím roce snížit. Rozdíl je 10 milionů Kč (70 - 60). Obec musí snížit dluh nejméně o 5 % z 10 milionů, tedy o 500 tisíc Kč.
Na co si dát pozor
- Pokud samosprávný celek nesplní povinnost snížit dluh, Ministerstvo financí mu pozastaví převod podílu na výnosu daní.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.