Odpověď: Paragraf stanovuje podmínky, za kterých může být manželství rozvedeno, a to především v případě hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu soužití, přičemž rozvod nesmí být v rozporu se zájmy nezletilého dítěte nebo manžela, který se na rozvratu nepodílel a utrpěl by zvlášť závažnou újmu.
Manželství lze rozvést pouze tehdy, pokud je soužití manželů skutečně a nezvratně rozvráceno a není naděje na jeho obnovení.
I když je soužití rozvráceno, soud manželství nerozvede, pokud by to bylo v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvody.
Rozvod není možný ani v případě, že by byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu převážně nepodílel a utrpěl by zvlášť závažnou újmu, ledaže manželé spolu nežijí alespoň tři roky.
Pokud mají manželé nezletilé dítě, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o tom, jak budou upraveny poměry dítěte po rozvodu.