23 C 13/2021-23 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 17. 2. 2021 se žalobce domáhal nahrazení bodu 2 rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vzniku zástavního práva ve prospěch žalobce k nemovitostem, a to k jednotce [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Zástavní právo slouží k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splacením úvěru ve výši 0,1 % z jistiny úvěru za každý den prodlení se splacením úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020 (dále jen„ smlouva o úvěru“). 2. Žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že dne 2. 12. 2020 uzavřel s další účastnicí zástavní smlouvu, kterou mělo být zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobce k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vzniknout při prodlení dlužníka se splacením úvěru dle smlouvy o úvěru. Pokud katastrální úřad požadoval pro povolení vkladu zástavního práva, aby byla sjednána výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, pak žalobce odkázal na ust. § 1311 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého musí být nejvyšší výše jistiny uvedena pouze pokud se zřizuje zástavní právo k pohledávkám určeným podle druhu. V tomto případě se však jedná o konkrétně určený dluh, identifikovaný právním titulem, podmínkou vzniku a také výší, ve které může vznikat. 3. Další účastnice k výzvě soudu uvedla, že se žalobcem uzavřela dne 2. 12. 2020 smlouvu o úvěru, jejíž součástí byla i zástavní smlouva, při podpisu se rozhodovala svobodně a souhlasí se všemi náležitostmi obou smluv. 4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení, a jelikož žalobce uplatnil v žalobě shodnou argumentaci, jakou uvedl již ve vkladovém řízení, katastrální úřad pouze odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vzniku zástavního práva do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen k.z.). 6. K výzvě soudu žalobce uvedl, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastnice na výzvu soudu nereagovala, přestože byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad soud zjistil, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad mj. zástavního práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobce k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splácením úvěru, ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení se splacením úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020. 8. Přílohou návrhu na vklad byla zástavní smlouva uzavřená dne 2. 12. 2020 mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a další účastnicí jako zástavcem, dle které spolu účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 600 000 Kč, která upravuje taktéž případné smluvní pokuty. K zajištění mj. podmíněné pohledávky z této smluvní pokuty strany uzavřely předmětnou zástavní smlouvu a další účastnice zastavila a zřídila zástavní právo k předmětným nemovitostem. 9. Katastrální úřad zaslal žalobci i další účastnici dne [datum] seznámení s podklady pro rozhodnutí, ve kterém uvedl, že navrhovaný vklad nelze v části, týkající se zástavního práva k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, povolit z důvodu, že dle § 1312 odst. 1 o.z. musí být v případě zajištění budoucích dluhů vždy uvedena konkrétní nejvyšší výše jistiny, do které se zajištění poskytuje. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům se k tomuto právnímu názoru vyjádřit. 10. Žalobce reagoval na seznámení s podklady podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že důvody pro zamítnutí návrhu na vklad by se měly dotýkat toliko zástavního práva k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, není tudíž důvod, aby katastrální úřad ve zbývající části vklad nepovolil. Dále žalobce uvedl, že u budoucích dluhů musí být nejvyšší výše jistiny uvedena pouze u pohledávek určených dle druhu. V tomto případě se však jedná o pohledávku určenou dle právního titulu, konkrétní podmínkou vzniku a výší, ve které může vznikat. Je tedy možné v kterémkoliv okamžiku určit výši takového dluhu. V podrobnostech žalobce odkázal na článek Mgr. Gejdoše uveřejněný v periodiku Právní rozhledy. 11. Poté již rozhodl katastrální úřad napadeným rozhodnutím a zamítl návrh na vklad v části, kde účastníci navrhli vklad vzniku zástavního práva ve prospěch žalobce k předmětným nemovitostem k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splacením úvěru, ve výši 0,1 % z jistiny úvěru za každý den prodlení se splacením úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020. Tento závěr katastrální úřad odůvodnil zněním ust. § 1312 odst. 1 o.z. a § 17 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a skutečností, že ve vkladové listině ani návrhu na povolení vkladu nebyla maximální výše jistiny nijak specifikována. 12. Ze smlouvy o úvěru bez uvedení data mezi žalobcem jako věřitelem a další účastnicí jako dlužníkem je patrné, že žalobce se zavázal půjčit další účastnici částku 600 000 Kč a další účastnice se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit věřiteli spolu s ujednaným úrokem dne 31. 12. 2021. Pro případ prodlení další účastnice se splacením úvěry si strany dohodly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny úvěru a dále se dohodly, že splnění závazků další účastnice bude zajištěno taktéž zástavním právem k předmětným nemovitostem. 13. Jelikož těžištěm sporu je právní posouzení věci, soud pouze ve stručnosti uvádí následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel s další účastnicí smlouvu o úvěru, na základě které poskytl další účastnici finanční prostředky a pro případ jejich včasného nevrácení si strany ujednaly smluvní pokutu, která měla být dále zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem. Toto zástavní právo sjednaly v zástavní smlouvě ze dne 2. 12. 2020. Katastrální úřad však napadeným rozhodnutím zamítl návrh na vklad vzniku zástavního práva v části, ve které mělo zajišťovat podmíněnou pohledávku ze smluvní pokuty. 14. Podle § 1311 odst. 1 o.z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. 15. Podle odst. 2 stejného ustanovení zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. 16. Podle § 1312 odst. 1 o.z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 17. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logi