13 CO 116/2021-551 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 716 482,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 215 588,05 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 365 301,97 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 531 650,77 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 716 482,77 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 241 979 Kč (výrok II.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě (po několika změnách žaloby a částečných zpětvzetích žaloby), kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 716 482,77 Kč s úrokem z prodlení, která představovala peněžitou náhradu za užívání pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] to vše v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné pozemky“), které žalovaný bez právního důvodu užíval v době od [datum] do [datum]. Dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou oploceny, vstup do nich je realizován prostřednictvím brány a branky. Ve výše uvedeném období žalovaná na předmětné pozemky neměla přístup. Pozemky užíval žalovaný jako součást oploceného areálu a dále proto, že na pozemku p. [číslo] je postavena stavba [adresa] ve vlastnictví žalovaného a na pozemku p. [číslo] stavba garáže bez čp./č.e., rovněž ve vlastnictví žalovaného. Při stanovení výše peněžité náhrady soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] který byl podaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po právní stránce nárok žalobkyně posoudil podle § 2991 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pokud jde o jistinu. Nárok na zaplacení příslušenství posoudil podle § 1970 o. z., aniž by odůvodnil, proč přiznal úrok z prodlení právě z výše uvedených částek a za výše uvedenou dobu. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena dohoda o budoucím vypořádání majetkových poměrů, která mimo jiné i upravovala výši úplaty za užívání předmětných pozemků po rozchodu účastníků, kteří dříve žili jako partneři. Z tohoto důvodu se žalovaný domníval, že nárok, který uplatnila žalobkyně, není možno posuzovat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nýbrž je třeba vycházet ze smluvního ujednání obsaženého ve smlouvě ze dne [datum]. Namítl, že nárok žalobkyně je promlčen. Vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl jím označené důkazy, a to rodné listy nezletilých dětí účastníků, úřední záznamy Policie České republiky a trestní spis, kterými chtěl žalovaný zpochybnit věrohodnost svědka [jméno] [příjmení] mladšího a prokázat nepravdivost tvrzení žalobkyně, která podle jeho názoru má po celou dobu přístup na své pozemky a tyto může plně užívat. Dále vytkl soudu prvního stupně neprovedení důkazů rozhodnutími řeckých soudů, které měly prokázat jeho tvrzení o vztahu mezi účastníky, věrohodnost svědků, možnost přístupu žalobkyně na pozemky a do domu a rozpor s dobrými mravy v chování žalobkyně. Nakonec, pokud jde o neprovedené důkazy, žalovaný uvedl, že předložil znalecký posudek ze dne [datum], [číslo] podaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], a ačkoliv tento znalecký posudek doplnil o dodatek [číslo] který obsahoval doložku podle § 127a o. s. ř., tak soud prvního stupně jej odmítl provést a ani neprovedl výslech znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. Bc. [jméno] [příjmení] a ani nový znalecký posudek na určení obvyklého nájemného, který navrhl. Dále namítl nesprávnost znaleckého posudku podaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], která vycházela při stanovení obvyklého nájemného z ceny předmětných nemovitých věcí a ačkoli žalovaným předložený znalecký posudek podaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] určil zcela odlišnou obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí, soud prvního stupně tuto skutečnost ponechal bez povšimnutí a bez rozumného vysvětlení vycházel pouze ze znaleckého posudku, který byl podaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k prodlení namítl, že k zaplacení bezdůvodného obohacení nebyl řádně vyzván, změna žaloby mu byla doručena až dne [datum], nebyla mu doručena ani výzva k plnění podle § 142a o. s. ř. Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně. Při stanovení peněžité náhrady správně vycházel ze závěrů znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] který byl podaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. 5. Krajský soud v Brně (dále jen„ odvolací soud“ - § 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 3, 4, § 213a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro: potvrzení výroku I. rozsudku soudu prvního stupně (v části, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 328 720 Kč), změnu výroku I. rozsudku soudu prvního stupně (v části, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 387 762,77 Kč), zrušení výroku I. rozsudku soudu prvního stupně (v části, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 215 588,05 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 365 301,97 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 531 650,77 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 716 482,77 Kč od [datum] do zaplacení) a ve výroku II. a vrácení věci v uvedeném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Pokud jde o skutkovou stránku věci, soud prvního stupně správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění ve vztahu k otázce vlastnického práva předmětných nemovitých věcí a době a způsobu užívání těchto předmětných nemovitých věcí. Závěr o tomto dílčím skutkovém stavu je tedy následující: a) žalobkyně byla v době od [datum] do [datum] vlastníkem předmětných pozemků, b) žalovaný byl v době od [datum] do [datum] vlastníkem stavby [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] vlastníkem garáže bez čp./č.e. postavené na pozemku p. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], c) v době od [datum] do [datum] předmětné pozemky tvořily uzavřený funkční celek, který byl oplocen, a vstup na předmětné pozemky byl zajištěn bránou a brankou. Jednalo se o uzavřený prostor, který primárně sloužil vlastníkovi rodinného domu (stavba [adresa]), což je patrné ze samotného umístění rodinného domu na předmětných pozemcích, venkovních úpravách předmětných pozemků, které slouží výlučně uživateli rodinnému domu. Tyto skutečnosti vyplývají zejména z fotodokumentace jednotlivých znaleckých posudků, které jsou obsahem spisu. Z tohoto důvodu proto není rozhodující, zda žalobkyně skutečně měla k dispozici po celou rozhodnou dobu, za kterou požaduje vydání bezdůvodného obohacení, klíče od brány a branky. Rozhodující totiž je, že předmětné pozemky žalovaný tímto způsobem v době od [datum] do [datum] užíval, a to jednak tím, že na části pozemků se nacházejí stavby v jeho vlastnictví, a dále tím, že zbývající část pozemků bezprostředně jako uzavřený areál sloužil uživateli staveb, které v té době byly v jeho vlastnictví. d) žalobkyně a žalovaný žili jako partneři, z tohoto svazku se jim narodily dvě nezletilé děti, dne [datum] uzavřeli dohodu o budoucím vypořádání majetkových poměrů, která obsahovala úpravu majetkových vztahů a bydlení pro dobu po jejich rozchodu. Dohoda ovšem neupravovala výši úplaty za užívání pozemků, pokud k převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům z žalobkyně na žalovaného nedojde. Ve smlouvě se žalobkyně pouze zavázala uzavřít se žalovaným smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům do 20 dnů od doručení písemné výzvy za kupní cenu 775 000 Kč, popřípadě cenu podle znaleckého posudku ke dni převodu. 7. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním ohledně výše peněžité náhrady za užívání předmětných pozemků nebyl postup soudu prvního stupně procesně správný. 8. Při stanovení peněžité náhrady soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] který byl podán znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednalo se o znalecký posudek, který byl předložen žalobkyní a obsahoval doložku znalkyn