13 CO 38/2021-642 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl tak, že výrokem I. vyhověl žalobě, kterou se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalované zdržet se ve společných prostorách budovy [adresa] na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí]: a) obtěžování vlastníků a uživatelů jednotek, a to křikem, nadávkami, fyzickým napadáním, nahráváním hovorů v jednotkách ze společných prostor na záznamové zařízení, b) jakýchkoli úprav písemností vyvěšených žalobcem na informační tabuli v přízemí budovy [adresa], c) zakrývání jakýmkoliv způsobem informací a přípisů žalobce uveřejněných ve skleněné vitríně v přízemí budovy [adresa]. Soud prvního stupně dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 56 934 Kč na náhradě nákladů řízení (výrok II.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě podané žalobcem dne [datum], jíž se domáhal stanovení povinností žalované citovaných v odst. 1. V žalobě uvedl, že žalovaná opakovaně a dlouhodobě zasahuje do práv vlastníků jednotek ve společných prostorách domu, když tyto obtěžuje hlukem, opakovaně na ně útočí křikem, nadávkami, fyzickými útoky. Žalovaná rovněž svým neustálým křikem a nadávkami znemožňuje konání shromáždění vlastníků jednotek. Dále si ve společných prostorách nahrává hovory vlastníků jednotek v jejich bytech. Na oficiální vývěsce v domě pozměňuje písemná sdělení pro bydlící, hanlivě uráží statutární orgán, znehodnocuje pozvánky na shromáždění i obecné informace pro bydlící. Jednání žalované v rámci společných prostor bytového domu je neúnosné a dlouhodobě neakceptovatelné. Žalovaná svým chováním zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek nerušeně a pokojně užívat své jednotky i společné části domu. Její jednání je zcela mimo míru přiměřenou poměrům. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] v [obec] a žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v tomto domě. Žalovaná nejméně od roku 2015 doposud napadá křičením, urážkami, vulgárními výrazy předsedu žalobce i ostatní obyvatele domu, a to jednak ve společných prostorách, tak i vně domu, či z lodžie svého bytu. Takto se žalovaná chová i k rodinným příslušníkům obyvatel domu či jejich návštěvám. Její hlasité projevy jsou slyšet v celém okolí. Ohledně konfliktů mezi účastníky proběhlo několik přestupkových řízení, která většinou byla zastavena pro prekluzi. Svým chováním je žalovaná známa i na [anonymizováno] úřadě [obec]. Žalovaná mnohokrát znemožnila konání schůze společenství vlastníků bytových jednotek, neboť zde vždy křičí, nepustí nikoho ke slovu a neustále opakuje své výhrady k práci statutárního orgánu žalobce. Žalovaná svým písmem popisuje oznámení vyvěšovaná na nástěnku domu, přičemž používá hrubé a urážlivé výrazy, případně z nástěnky strhává zde zveřejněné listiny. I po té, co byla pořízena skleněná vitrína, snaží se znemožnit viditelnost sdělení zde vyvěšených tím, že vitrínu polepuje letáky. Žalovaná je invalidní důchodkyně, léčí se na psychiatrii, avšak medikaci doporučenou lékařem odmítá. Její lékař neshledal důvody pro omezení svéprávnosti žalované. 4. Při právním posouzení vyšel soud prvního stupně ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a z ústavního zákona č. 23/1991 Sb., Listiny základních práv a svobod, když právě ochrana vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práva a svobod je dále rozvedena v § 1042 o. z. V tomto směru se soud prvního stupně zabýval i aktivní legitimací žalobce, když dospěl k závěru, že tato je nepochybně dána. Své závěry opřel i o judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, kterou podrobně uvedl v odst. 59 napadeného rozsudku. Soud prvního stupně po právním hodnocení věci dospěl k závěru, že v důsledku jednání žalované nemůže žalobce a jednotliví vlastníci bytů řádně a nerušeně vykonávat vlastnické právo k domu, pozemku, společným částem domu ani ke svým jednotkám. Jednání žalované brání žalobci v naplnění jeho vlastnického práva a pro žalobce a jednotlivé vlastníky jednotek je i nebezpečné. Svým chováním žalovaná porušuje svoji povinnosti dle § 1183 a § 1175 odst. 1 o. z. a rovněž povinnosti vlastníka jednotky stanovené v čl. 6 stanov žalobce. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, v němž nesouhlasila se závěry soudu prvního stupně a navrhla změnu jeho rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalovaná zejména namítala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil aktivní legitimaci žalobce a při posuzování otázky, zda jednáním žalované došlo k zásahu do vlastnického práva žalobce, vycházel z nesprávně hodnoceného skutkového stavu. Soud prvního stupně neměl přihlížet k přestupkovým řízení, která nebyla pravomocně skončena ani k těm, která byla zastavena. Dále má žalovaná za to, že účastnické výpovědi i výpovědi svědků se vyznačovaly značnou tendenčností a negativitou vůči žalobkyni a vycházely z osobních sporů slyšených osob se žalobkyní, proto rovněž neměly být brány v úvahu. [příjmení] a zvukové nahrávky nelze užít jako důkaz, když nebyly pořízeny se souhlasem žalované. Z fotografií, ze kterých soud rovněž vycházel, pak není zřejmé, kým a kdy byly pořízeny, či zda nebyly upravovány. Ostatní provedené důkazy pak dle názoru žalované soud prvního stupně nesprávně zhodnotil. Žalovaná má za to, že její jednání, které je popisováno v žalobě, nebylo v řízení prokázáno a nelze tak dospět k závěru, že by porušila povinnost dle § 1183 o. z. Výrok I. napadeného rozsudku je dle žalované také neurčitý a nevykonatelný. 6. Žalobce se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, když uvedl, že má za to, že veškeré popisované jednání žalované, kterým narušuje vlastnické právo žalobce tak, jak bylo popsáno v žalobě, bylo jednoznačně provedeným dokazováním prokázáno. Žalobce proto navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 7. Krajský soud v [obec] (dále jen„ odvolací soud“ – § 10 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění soudu a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 8. Pokud jde o skutkovou stránku věci, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy svá skutková zjištění opřel. [jméno] a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazy posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidly logického myšlení. Rozsah dokazování byl plně dostačující pro učinění jednotlivých skutkových zjištění i celkového závěru o skutkovém stavu věci, s nímž se odvolací soud plně ztotožňuje. Skutkový stav věci soud prvního stupně shrnul do odst. 54 a 55 odůvodnění rozsudku a odvolací soud na toto shrnutí pro stručnost odkazuje. Nutno dodat, že sama žalovaná ve svých vyjádřeních či při výpovědi učiněné před Policií ČR potvrdila některé ze skutků, které byly žalobcem v žalobě popsány. Takto např. ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že okolnosti spočívající v pozměňování listin na domovní nástěnce se zakládají na pravdě, byť částečně (č. l. 205 spisu). Při podání vysvětlení na Policii ČR dne [datum] pak potvrdila, že psala panu [příjmení] vzkazy na papír na nástěnku (č. l. 216 spisu). Při zohlednění těchto vyjádření žalované a dalších soudem prvního stupně provedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, lze nepochybně dospět k závěru, že skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná. 9. Rovněž tak právní posouzení věci soudem prvního stupně odvolací soud shledává zcela správným a v podrobnostech odkazuje na přiléhavé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, které je obsaženo v odstavcích 56 až 65, na něž odvolací soud pro stručnost také odkazuje. Soud prvního stupně právně vyhodnotil daný skutek zcela precizně, přesvědčivě a vyčerpávajícím způsobem se vypořádal z řešenou problematikou. Námitky žalobkyně vznesené v odvolání jsou v podstatě totožné, jako její argumentace v řízení před soudem prvního stupně, s níž se řádně vypořádal již soud prvního stupně. 10. Ve vtahu k námitce nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce lze zcela souhlasit se soudem prvního stupně, který se touto námitkou zabýval, a zcela správně dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která jsou uvedena v odst. 59 odůvodnění napadeného rozsudku. Je sice pravdou, že skutkové okolnosti popisované v citovaných rozhodnutích nejsou zcela totožné s projednávanou situací, avšak toto nelze v daném případě očekávat. Obtěžování v podobě