15 CO 124/2021-125 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2021, č. j. 34 C 112/2020-34, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 29. 7. 2020 do zaplacení (výrok I.), zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 40 172 Kč (výroku II.) a zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 100 000 Kč (výrok III.). 2. Proti tomuto rozhodnutí podává odvolání žalovaný, který nejdříve namítal, že žádnou smlouvu o půjčce s žalobcem neuzavřel, že to byl naopak on, kdo žalobci půjčoval finanční prostředky. Následně namítal, že soud I. stupně je„ veden nesprávným právním posouzením věci“, neboť práva z poskytnuté zápůjčky jsou promlčena, touto otázkou se soud I. stupně nezabýval. Uvedl, že namítá promlčení vymáhané pohledávky, když není určující otázka promlčení práva podat výpověď smlouvy o zápůjčce, nýbrž promlčení práva požadovat vrácení zápůjčky. Vzhledem k tomu, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta, může již den následující po vzniku takového právního poměru zapůjčitel smlouvu o zápůjčce vypovědět ve lhůtě 6 týdnů a tím vyvolat její splatnost. Den, kdy mohl zapůjčitel nejdříve vypovědět smlouvu, je rozhodným pro počátek běhu obecné promlčecí doby, nikoliv den, kdy nastala splatnost dluhu v důsledku výpovědi. Jestliže žaloba byla podána 18. 9. 2020, byla podána po uplynutí výpovědní doby, neboť k promlčení došlo 15. 5. 2020 a 16. 5. 2020. Dále namítá, že mu„ bylo zkráceno právo na obhajobu v předmětné věci“, neboť dne 26. 1. 2021 byla soudu sdělena jeho nová korespondenční adresa. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že tvrzení o tom, že žalovanému nebyla poskytnuta žádná zápůjčka jsou uplatněna v rozporu s ustanovením § 205a o.s.ř. [příjmení] žalovaného je účelová, protiřečí si. Finanční prostředky ve výši 2 000 000 Kč, které byly převedeny na bankovní účet žalovaného, byly dále převedeny na účet soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky věřitelky žalovaného. Skutečným účelem zápůjčky bylo uspokojení pohledávky za žalovaným a ukončení exekuce, která byla proti němu vedena. Co se týče námitky promlčení, tato není důvodná. Žalovaný jako předseda představenstva společnosti v úpadku nereagoval na opakované výzvy insolvenčního správce k poskytnutí součinnosti, v rozporu se zákonem nepředložil účetní dokumentaci, nesdělil, kdo je akcionářem úpadce, nepředložil doklady o tom, jak naložil s peněžními prostředky, které dne 3. 4. 2017 a 4. 4. 2017 převedl na svůj účet. Ve věci je vedeno trestní řízení. Počátek běhu promlčecí doby nastal dne 31. 5. 2018, kdy došlo k prohlášení konkursu na majetek úpadce, tehdy dispoziční oprávnění přešla na insolvenčního správce, až tohoto dne bylo možno objektivně zjistit, že došlo k uzavření předmětných smluv a učinit související úkony (výpověď smlouvy, zahájení vymáhání práv ze smlouvy). Do té doby byl žalovaný předsedou představenstva, byl jedinou osobou, která mohla za úpadce jednat. Není možné namítat promlčení nároku, když žalovaný byl jedinou osobou, která mohla v období do 31. 5. 2018 vůči sobě samému předmětné zápůjčky vypovědět a nárok zesplatnit. Pokud by dle názoru soudu promlčecí doba počala běžet již dříve, je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy, neboť to byl sám žalovaný, který by fakticky zavinil promlčení nároku, přičemž je třeba zdůraznit, že ani v době po prohlášení konkursu neposkytoval součinnost insolvenčnímu správci a obecně si neplnil své povinnosti vyplývající z insolvenčního zákona (dostavil se až na jednání o prohlášení o majetku, které se konalo dne 25. 6. 2019). Předmětné finanční prostředky získal úpadce jako půjčku od třetí osoby, na tuto půjčku nebylo nic zaplaceno, zápůjčka pak byla použita na úhradu soukromých dluhů žalovaného. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné. 5. Žalobou podanou 18. 9. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení od 29. 7. 2020 do zaplacení z titulu zápůjčky poskytnuté dvěma platbami po 1 000 000 Kč ve dnech 3. 4. 2017 a 4. 4. 2017. Insolvenční správce byl ustanoven v souvislosti s prohlášením konkurzu na dlužníka usnesením ze dne 31. 5. 2018. Z účtu dlužníka byly zaslány finanční prostředky na účet žalovaného, s tím, že v poznámce je uvedeno„ půjčka“. Vzhledem k tomu, že zápůjčka dosud nebyla vrácena, vypověděl žalobce v pozici insolvenčního správce předmětnou půjčku a vyzval žalovaného k jejímu vrácení ve lhůtě 6 týdnů od doručení výpovědi. 6. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, v řízení před soudem I. stupně uvedl, že společnost i [právnická osoba] obdržela grant a musela zakoupit řadu technických zařízení. Z těchto důvodů byla realizována předmětná zápůjčka, která byla plně využita na nákup technických zařízení. 7. Soud I. stupně ve věci nařídil jednání, ke kterému obeslal oba účastníky, žalovaný se k jednání nedostavil. Na základě provedeného dokazování výpisy z účtů, výpovědí smlouvy, kopií dodejky, výzvou k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínkou, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného, výpisem z insolvenčního rejstříku a usnesením Krajského [anonymizováno] v [obec] č. j. [insolvenční spisová značka] žalobě vyhověl, kdy dospěl k závěru, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 2 000 000 Kč, která dosud nebyla vrácena. Smlouva o zápůjčce byla vypovězena dne 11. 6. 2020, žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnutých finančních prostředků. Výpověď byla doručena do sféry dispozice žalovaného dne 16. 6. 2020. Žalovaný coby dlužník, tedy vydlužitel, z uzavřených dvou smluv o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku porušil svoji povinnost plynoucí mu z těchto smluv, když řádně po uplynutí výpovědní doby nevrátil žalobci zapůjčenou částku. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou vznikající předáním finančních prostředků, k čemuž došlo převodem na účet žalovaného. Vzhledem k tomu, že zápůjčka nebyla do data 28. 7. 2020 vrácena, dostal se žalovaný do prodlení s plněním peněžitého závazku, proto byly žalobci přiznány i požadované úroky z prodlení. Naopak žalovaný svou procesní obranu o tom, že by snad se společností i [právnická osoba] uzavřel smlouvu s obsahem, že zapůjčených 2 000 000 Kč použije na nákup blíže nespecifikovaného technického zařízení, které následně převede do vlastnictví této společnosti, a že by takové nějaké zařízení skutečně pořídil a do vlastnictví společnosti převedl, neprokázal, žádný důkaz v tomto směru nenavrhl. Soud I. stupně v odůvodnění rozhodnutí uvedl (bod 15 odůvodnění), že nemohl žalovaného poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť se k nařízenému jednání nedostavil. Žalovaný neprokázal svou obranu o tom, že by závazek ze smlouvy o zápůjčce splnil. 8. Žalovaný namítá, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání. Z obsahu spisu vyplývá, že námitka není důvodná. Soud I. stupně doručoval žalovanému písemnosti jemu určené na všechny jemu známé adresy, pokud pak bylo předvolání k jednání doručeno nejdříve jen na adresu [ulice a číslo], bylo to právě proto, že sám žalovaný tuto adresu označil jako doručovací v podaném vyjádření ze dne 30. 10. 2020. Jednání ve věci bylo nařízeno dne 5. 1. 2021, oznámení o tom, že se žalovaný na adrese, kterou sám ve svém podání označil jako doručovací, nezdržuje, bylo soudu doručeno 29. 1. 2021. Žalovaný byl řádně k jednání předvolán už doručením písemností na adresu [ulice a číslo]. Je povinností účastníka bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování. Takové změny pak jsou vůči soudu účinné až od okamžiku, kdy mu byly účastníkem oznámeny, jak vyplývá z ustanovení § 46a odst. 3 o.s.ř. Jestliže soud I. stupně následně, po doručení přípisu [jméno] [příjmení] o tom, že se žalovaný na jím označené adrese nezdržuje, doručoval znovu předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu v místě ohlašovny, jakož i na adresu [ulice a číslo], nebylo to jeho povinností, neboť k řádnému doručení předvolání došlo dne 12. 1. 2021 na adresu [ulice a číslo]. 9. Podle § 2390 občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své sml