16 CO 342/2020-56 — Krajský soud v Brně

1. Prvním výrokem shora v záhlaví citovaného rozsudku Okresního soudu ve Vyškově bylo rozhodnuto o zastavení řízení v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala příslušenství pohledávky a sice příslušného zákonného úroku z prodlení tak, jak je přesně specifikováno ve výroku I. 2. Druhým výrokem rozsudku byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 57.100 Kč s příslušenstvím – se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je dále přesně specifikováno ve výroku II. výše uvedeného rozsudku okresního soudu. Konečně posledním třetím výrokem bylo rozhodnuto o povinnosti žalované nahradit žalobkyni na nákladech řízení 16.513,60 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. 3. Výrok pod bodem II. odůvodnil soud tím, že po provedeném dokazování (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) dospěl k závěru, že zbylý žalobní návrh je důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 7. 8. 2017 platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 60.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně dohodnutého úroku vrátit žalobkyni v celkové výši 65.100 Kč. Žalovaná neprokázala, že by na svůj dluh žalobkyni nad rámec částek uváděných samotnou žalobkyní něčeho uhradila, a proto bylo její žalobě po částečném zpětvzetí ve zbytku zcela vyhověno a to včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího z dlužné jistiny zápůjčky (tedy bez úroku ze zápůjčky, neboť ten se nestal dle smlouvy součástí jistiny a nemůže tak být úročen) 4. Proti rozsudku podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odvolání (podle obsahu opravného prostředku brojila pouze proti výrokům pod body II. a III.), jímž se domáhala jeho změny tak, že bude žalobní návrh včetně příslušenství jako nedůvodný zamítnut. Žalovaná namítla, že s požadovanou částkou nesouhalsí, neboť zápůjčku měla podle smlouvy zaplatit po částkách 1.500 Kč do ledna 2018. Odvolatelka tedy předpokládá, že částka byla zaplacena; o dalších splátkách není ve smlouvě nic řečeno ani uvedeno. V doplnění svého opravného prostředku žalovaná uvedla, že smlouva nebyla podepsána oběma stranami, a proto je neplatná. Částku, kterou měla uhradit, již zaplatila. V dalším doplnění svého odvolání podotkla, že nebyly dohodnuty ani odsouhlaseny žádné úroky z prodlení. Částku, kterou měla uhradit, zaplatila. Pokud se opozdila se splátkami, mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit, což se nestalo. Žalovaná se současně omluvila ze své neúčasti u odvolacího jednání s tím, že souhlasí, aby se jednalo i rozhodovalo v její nepřítomnosti. 5. S ohledem na rozsah podaného odvolání nebyl napaden výrok pod bodem I. o částečném zastavení řízení ohledně v něm přesně specifikovaného příslušenství. V této výrokové části tak nabyl rozsudek okresního soudu samostatně právní moci a v tomto nebyl předmětem přezkumu v odvolacím řízení. 6. Poněvadž se žalovaná omluvila z neúčasti u odvolacího jednání a zároveň souhlasila s jeho konáním ve své nepřítomnosti, odvolací soud věc projednal a posléze i rozhodl v nepřítomnosti žalované a to ve smyslu ustanovení § 101 odstavec 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.). 7. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v jeho napadených výrocích II. a III., jakož i řízení jeho vydání předcházející, vzal v úvahu, že žádná z procesních stran neuplatnila v průběhu odvolacího řízení žádné nové skutečnosti ani nové důkazy (§ 212a odstavec 3 o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Odvolací soud konstatuje, že prvostupňový soud provedl ve věci řádným způsobem dostatečné dokazování, přičemž provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů učinil správná skutková zjištění a celý spor rovněž správně po právní stránce posoudil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil. Soud podrobně a jasně vyložil, které skutečnosti má za prokázány, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc zhodnotil po právní stránce. Odvolací soud v podstatě nemá ničeho, čím by doplnil správné a přiléhavé skutkové i právní závěry okresního soudu, a proto v podrobnostech a pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. 9. Odvolací námitky žalované nebyly shledány důvodnými a právně relevantními. Ostatně jedná se o námitky, které zazněly již v řízení před soudem I. stupně, s nimiž se již okresní soud řádně a náležitě vypořádal. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně, že provedenými důkazy bylo zjištěno a prokázáno, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce a že žalovaná dosud žalobkyni nevrátila právě požadovanou jistinu ve výši 57.100 Kč. Jak vyplývá i z napadeného výroku II. a z odůvodnění rozhodnutí, smluvený úrok ze zápůjčky nebyl žalobkyni přiznán, jak je vysvětleno a odůvodněno v napadeném rozsudku. K přisouzené jistině však přísluší přiznaný zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním svého závazku v prodlení. K přiznání zákonného úroku z prodlení, jak ostatně vyplývá ze samotného názvu tohoto právního institutu, není třeba žádné smlouvy, dohody, či jiného konsenzuálního ujednání mezi účastníky, a proto i v tomto je odvolací námitka neopodstatněná. 10. Vycházeje ze shora uvedeného byl proto rozsudek v jeho napadených výrocích shledán věcně správným a dle § 219 o. s. ř. byl potvrzen. 11. Zcela úspěšné žalobkyni byly přiznány i náklady odvolacího řízení a to ve smyslu ustanovení § 224 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Konkrétně se jedná o náklady spojené s právním zastoupením žalobkyně a sice odměna jejího právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 3.420 Kč (za osobní účast zástupce u odvolacího jednání), dále jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, to vše navýšené o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil v průběhu celého řízení, že je plátcem této daně. Celkem bylo na odvolacích nákladech žalobkyni přiznáno 4.501 Kč.