16 CO 77/2022-83 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 885.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 7. 2021 do zaplacení zamítl (výrok I.), dále zamítl návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 39.280,82 Kč (výrok II.) a konečně rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 49.280 Kč k rukám právního zástupce žalovaného (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalobce prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný byl toho názoru, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním ve smyslu ustanovení § 205 odstavec 2 písm. e/ o. s. ř. a že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ustanovení § 205 odstavec 2 písm. g/ o. s. ř. Poukazoval na to, jak soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil, dále na kupní smlouvu z 19. 8. 2011, kdy dle žalobce je nesporné, že postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, kdy nebylo nijak dále prokázáno, že by smlouva o postoupení pohledávek byla neplatná, nepravá a že by především exekuce byla nařízena před postoupením pohledávky. Tvrzení žalovaného o nejistotě věřitelského subjektu je účelové, a v tomto směru zdůrazňuje úsilí žalovaného směřující k nevyplacení částky 1.000 000 Kč žalobci. V rámci svého odvolání poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3924/2013 a ustanovení § 568 občanského zákoníku a opětovně je pak toho názoru, že žalovaný nemohl mít objektivně pochybnost, kdo je věřitelem a že nemohly tak nastat souční účinky soudní úschovy. Postup žalovaného v celé věci a záležitosti shledává za šikanózní, znovu opakuje a zdůrazňuje, že k postoupení pohledávky došlo ještě před exekucí právního předchůdce žalobce. Pokud jde o obranu žalovaného, tento se bránil toliko domněnkami, které uvozoval slovem„ asi“ a pak již žalobce jen stručně rekapituluje řízení pod spisovou značkou 21 Sd 2/2012 a její délku a také poukazuje na navazující či předchozí řízení ve věci 6 C 232/2013 a učiněná zjištění. Závěrem uzavírá, že žalovaný plnil do soudní úschovy v rozporu s ustanovením § 568 tehdy platnéího občanského zákoníku a navrhuje tedy rozsudek soudu I. stupně změnit tak, že žalobě vyhoví a uloží žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady nalézacího i odvolacího řízení. 3. Právní zástupce žalovaného v písemném vyjádření k odvolání žalobce se pak vyjádřil tak, že odvoláním napadený rozsudek považuje za správný po stránce věcné i po stránce právního posouzení, kdy soud I. stupně se vypořádal se všemi okolnostmi skutkovými i právními. Uvedl, na čem žalobce svoji žalobu postavil a zdůraznil, že žalovaný svoji povinnost vůči žalobci splnil náhradním plněním do soudní úschovy, kdy žalobce toto náhradní plnění zpochybňuje a jeho soluční účinky neuznává. Svoji právní konstrukci žaloby pak postavil na snaze zpochybnit a de facto v řízení o této žalobě podrobit přezkumu usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 28. 2. 2020, č. j. 21 Sd 2/2012-112. Žalovaný pak dále uvádí proč a z jakého důvodu přistoupil k náhradnímu plnění (počet subjektů, které se vyplacení doplatku domáhaly), pokud jde o žalobcem uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3924/2013 toto na danou věc nedopadá a zdůraznil, že žalobce si situaci, na základě které volil náhradní plnění doplatku z kupní smlouvy, soudní úschovou sám zavinil a toto své tvrzení opřel o judikaturu (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 293/2009). Zdůraznil, že listina o prvním postoupení pohledávky (z [anonymizována tři slova] s [anonymizováno] na [právnická osoba]) se jevila nevěrohodnou, neboť z ní nevyplývalo, že pohledávka byla postoupena před nařízením exekuce soudním exekutorem [jméno] [příjmení] a další postupování pohledávky mu oznámeno nebylo. Závěrem pak navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil a pro tento případ mu pak přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, oprávněným subjektem proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, doplnil dokazování, resp. zopakoval dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a dospěl ke shodnému závěru jako soud I. stupně, tedy, že žaloba žalobce důvodná není a tudíž i odvolání žalobce je nedůvodné 5. Podle ustanovení § 3028 odstavec 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. S ohledem na předmět sporu a uzavření kupní smlouvy na nemovitosti v roce 2011 těmito dosavadními právními předpisy je zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen“ obč. zák.“). 7. Podle ustanovení § 568 obč. zák., nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení, nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel. 8. Podle ustanovení § 544 odstavec 1 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 9. Podle ustanovení § 517 odst. 1 obč. zák, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jen nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 10. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení splněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. S ohledem na provedený způsob dokazování soudem I. stupně, tedy bez bližší specifikace provedení dokazování toliko podstatným obsahem důkazů založených na č. l. 6-27 spisu, úplným výpisem [právnická osoba] s r.o. a především však podstatným obsahem z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 6 C 232/2013, kde nebylo zřejmé, jakými konkrétními listinami byl tento podstatný obsah sdělován, odvolací soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 213a odstavec 1 o. s. ř. 12. Ke zjištění skutkového stavu věci provedl dokazování následujícími listinami a to: kupní smlouvou ze dne 25. 2. 2011, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným, smlouvou o postoupení pohledávky z 19. 8. 2011 uzavřenou mezi postupitelem [právnická osoba] a společností [právnická osoba], notářským zápisem ze dne 8. 11. 2013, [spisová značka], kdy byla sepsána smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] s r.o. jako postupitelem a [jméno] [příjmení] jako postupníkem, notářským zápisem ze dne 2. 10. 2015 [spisová značka], kdy byla sepsána smlouva o postoupení pohledávky mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem a Ing. [jméno] [příjmení], tedy žalobcem jako postupníkem, usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 28. 2. 2020, č. j. 21 Sd 2/2012-112, usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16. 12. 2020, č. j. 21 Sd 2/2012-140, výpisy z [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] k datu 12. 1. 2012, k datu 23. 7. 2021, úplným výpisem obchodní firmy NAJA šrot, spol. s r.o., přejmenované následně na [anonymizováno] trade spol. s r.o., [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] a [anonymizováno] trade s r.o. v likvidaci. Ze spisu sp. zn. 6 C 232/2013 exekučním příkazem [číslo] ze dne 25. 11. 2011 [číslo jednací] [číslo jednací], návrhem na zahájení řízení o výmaz práva z katastru nemovitostí ve věcech řízení účastníků [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] ze dne 11. 6. 2012, žádosti o vydání předmětu úschovy, adresované osobou uplatňující právo na předmět úschovy, tj. spol. [právnická osoba] složiteli [jméno] [příjmení] ze dne 19. 3. 2013, konstatováním protokolu o jednání, jeho části ve věci 6 C 232/2013 ze dne 30. 6. 2014, kdy bylo čteno souhlasné prohlášení o změně práva zapsaného v katastru nemovitostí s ověřenými podpisy ze dne 24. 1. 2012, kdy toto souhlasné prohlášení kopií pořízené [stát. instituce] bylo v té době založeno do přílohové obálky a právní zástupce žalovaného v této souvislosti konstatoval, že se jedná o jedinou listinu, kde jsou legalizovány podpisy ve vztahu k postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] s [anonymizováno] a upozorňoval, že se jednalo o u